Od vize k dokončení

/0 Komentáře/v , , , , , /přidal

Společnost DELTA Group CZ byla jedním z klíčových partnerů výstavby Horácké multifunkční arény v Jihlavě – od počátku zajišťovala projektové řízení, správu stavby, koordinaci stavebních procesů a technický dozor investora.

Transparentní řízení, precizní koordinace a důraz na kvalitu – příběh veřejné investice, která nastavila nový standard pro kulturně-sportovní stavby v ČR. DELTA Group CZ působila jako stavební manažer a koordinátor celého projektu Horácké multifunkční arény (HMA). Řídila demolici, výstavbu, technický dozor i finanční kontrolu, a díky využití BIM metodiky zajistila efektivní a transparentní průběh výstavby. Více nám prozradil Josef Prokeš, senior projektový manager, který na projektu pracoval od zahájení výstavby.

Vzpomínáte si na úplné začátky projektu HMA v Jihlavě? Dlouho se řešilo umístění stavby na původním místě v centru, ve hře byl pozemek za městem. Jak se osvědčila vítězná varianta architekta Ondřeje Chybíka?

Diskuse o umístění byla velmi intenzivní. Nakonec se město rozhodlo pro centrum, což se ukazuje jako strategicky správné rozhodnutí. Aréna přináší synergii s městským životem, ekonomický přínos pro podnikatele a lepší dostupnost pro veřejnost. Vítězný návrh konceptu arény od CHYBIK + KRISTOF zdůraznil otevřenost, propojení s městem a multifunkční využití – a nyní vidíme, že to byla správná volba. Z našeho pohledu to samozřejmě znamenalo i velké technické výzvy. Koordinace staveniště v historickém centru Jihlavy nebyla jednoduchá – omezený prostor, nutnost zachovat průjezdnost ulic, minimalizovat dopady na okolní provoz a bezpečnost chodců. Logistika dodávek materiálu byla řízena přes přesně plánovaná časová okna, aby nedocházelo k blokování dopravy. Tým DELTA Group spolu s FETTERS management a městem musel neustále kontrolovat harmonogram, bezpečnostní opatření a dodržování podmínek pro práci v památkově chráněném území. Řešily se například speciální postupy pro zakládání stavby, monitoring vibrací kvůli blízkým historickým objektům a koordinace s inženýrskými sítěmi, které vedly pod staveništěm. Významnou roli hrála i digitalizace koordinačních procesů – BIM model a CDE platforma Dalux umožnily sledovat kolize, plánovat přesuny techniky a optimalizovat prostorové nároky, což bylo v tak exponované lokalitě naprosto klíčové pro dodržení stanoveného termínu.

Aréna je multifunkční, takže obsahuje mnoho prvků. Do jaké míry to ovlivnilo přístup k projektu?

Projekt zahrnoval komplexní realizaci čtyř vzájemně propojených staveb: hlavní oválnou arénu, nárožní budovu s komerčními prostory a gastroprovozy, rekonstrukci tréninkové haly a provozně–technické zázemí pro chlazení, energetiku a servisní funkce. Šlo tedy o kombinaci dvou novostaveb a dvou rekonstrukcí, které musely fungovat jako jeden integrovaný celek. Nejvýraznější výzvou byla koordinace v těsném městském prostředí – nejen z hlediska stavebních postupů, ale i logistiky materiálů a nutnosti zachovat běžný provoz v okolí staveniště. Další úroveň složitosti přinesly nejmodernější technologie: multimediální kostka nad ledem, která patří k největším v ČR, chladicí systém pod ledovou plochou s energetickou rekuperací zajišťující stabilní kvalitu ledu a úsporu energie, nebo 360° LED mantinely pro reklamní a informační obsah. Dále jsme museli integrovat pokročilé požární a bezpečnostní systémy (EPS, SHZ) do multifunkčního provozu a zajistit variabilní akustické a osvětlovací technologie – zejména pro koncerty a kulturní akce, což vyžadovalo flexibilní řešení stropních konstrukcí a nosností. Skutečnou výzvou pro nás byla nutnost sladit všechny tyto prvky prostřednictvím precizního projektového řízení, protože jsme hospodařili s veřejnými prostředky. Projekt byl spolufinancován z rozpočtu města, kraje a prostřednictvím dotací Národní sportovní agentury, což znamenalo maximálně detailní a obezřetný přístup. Každý krok musel být v souladu s legislativou, dotačními podmínkami a smluvními závazky. Klíčová byla spolupráce a komunikace – pravidelné koordinační mítinky všech účastníků (investor, TDI, architekti, zhotovitel, další dodavatelé), jasně definované milníky a kontrolní dny na stavbě. Tým DELTA Group zajišťoval, aby se informace ke všem dostávaly včas, aby se minimalizovaly kolize a abychom společně dokázali dodržet harmonogram i rozpočet.

Jak se musely optimalizovat procesy při tak složitém projektu?

Optimalizace byla nutná od samého začátku, protože projekt měl vysoké nároky na funkčnost, estetiku i rozpočet. Klíčová byla role projektového řízení – nastavení jasných milníků, kontrolních mechanismů a pravidelných koordinačních schůzek všech účastníků. Konkrétně jsme například optimalizovali posloupnost dodávek prefabrikovaných prvků, abychom minimalizovali skladovací plochy na staveništi a urychlili montáž. Další úspora času i nákladů přišla díky precizní koordinaci technologických profesí – použitím BIM modelu jsme předem vyřešili kolize mezi vzduchotechnikou, elektroinstalacemi a nosnou konstrukcí, což na stavbě znamenalo minimum improvizací a příkazů ke změně. Součástí optimalizace byla i volba stavebních materiálů a technických řešení, které zajistily dlouhou životnost, bezpečnost a energetickou efektivitu, aniž by utrpěla architektonická kvalita. V praxi to znamenalo pečlivé porovnávání variant, hledání úspor v detailech a koordinaci technologií tak, aby byl dodržen harmonogram i rozpočet.

Kolik vás na projektu pracovalo za společnost DELTA a jak byla zajištěna komunikace?

Náš projektový tým zahrnoval osm klíčových specialistů z DELTA Group a FETTERS management, kteří zajišťovali komplexní koordinaci a dohled nad realizací. K tomu je třeba počítat desítky profesí přímo na stavbě – od stavbyvedoucích přes koordinátory jednotlivých řemesel až po technické dozory a specialisty na technologie, které zastřešoval generální dodavatel GEMO a.s. Komunikace byla nastavena systematicky: využívali jsme digitální platformu Dalux pro sdílení dokumentace, změnových listů a aktuálního stavu prací v reálném čase. Pravidelné koordinační porady probíhaly s účastí investora, architekta, TDI i zhotovitele. Díky tomu jsme okamžitě řešili případné kolize a udržovali všechny strany v obraze. Investor dostával strukturovaný reporting o postupu prací, čerpání rozpočtu a klíčových milnících projektu.

Jaký byl harmonogram stavby a jaká byla frekvence kontroly kvality?

Kontroly kvality a termínů probíhaly pravidelně každý týden, s doplněním o měsíční zprávy pro investora. Na žádost investora byl navíc po celou dobu výstavby pořizován časosběrný záznam ze dvou stanovišť na okolních střechách, který dokumentoval postup prací od zahájení až po dokončení. Tento prvek přispěl nejen k transparentnosti celého procesu, ale také posloužil jako nástroj komunikace s veřejností a posílení důvěry v projekt. Díky tomu bylo možné ukázat otevřenost a profesionalitu realizace, což je v případě veřejné stavby velmi důležité.

Jakou formou jste reportovali?

Jak jsem již zmínil, reportování probíhalo přes CDE platformu Dalux, která nám umožnila mít všechny podklady na jednom místě – od harmonogramů přes kontrolní protokoly až po fotodokumentaci. Velkou výhodou bylo, že investor měl kdykoli online přístup k aktuálním datům o nákladech, termínech i kvalitě. Pro nás na stavbě to znamenalo rychlejší komunikaci – například zadávání úkolů nebo hlášení nedostatků přímo z místa staveniště pomocí mobilních zařízení, což šetřilo čas a minimalizovalo chyby. Zejména na veřejném projektu je taková transparentnost naprosto klíčová.

Stavba je velice oceňovaná a po prvopočáteční nedůvěře i velmi kladně hodnocená. Pro vás a pro váš tým to je obrovská zkušenost. Znamená to, že se nyní bez obav odvážíte do podobných složitých projektů?

Určitě ano. Projekt HMA potvrdil, jak zásadní je kvalitní projektové řízení při velkých veřejných investicích. Od začátku jsme věděli, že jde o stavbu s mimořádnými nároky – nejen technickými, ale i procesními. Naší prioritou bylo nastavit transparentní systém řízení, jasné milníky a kontrolní mechanismy, aby byl projekt realizován v souladu s harmonogramem, rozpočtem a všemi legislativními požadavky. To se podařilo díky synergii celého týmu – pravidelným koordinačním schůzkám, otevřené komunikaci a detailnímu dohledu nad každou fází výstavby. HMA je dnes vnímána jako moderní a technologicky špičkový objekt. Pro nás představuje silnou referenci do budoucna. Potvrdili jsme, že dokážeme zvládnout i velmi komplexní projekty s vysokou mírou veřejné kontroly a technické náročnosti.

Co byste rád za tým DELTA Group a projektového řízení této velké stavby na závěr zdůraznil?

Klíčem k úspěchu byla systematická koordinace všech účastníků, transparentní řízení a důraz na kvalitu v každé fázi výstavby. Projekt ukázal, že spolupráce osvíceného investora, architektů, generálního dodavatele a projektového managementu může přinést výsledek, který je nejen funkční a technologicky špičkový, ale i esteticky a společensky hodnotný. HMA se stala součástí identity města Jihlavy a přispívá k rozvoji celého regionu Vysočina – ať už jako sportoviště pro místní kluby, místo pro velké kulturní akce, nebo jako živý prostor, který přivádí lidi zpět do centra města. Pro nás je to potvrzení, že veřejné investice mohou být realizovány včas, v rozpočtu a s výsledkem, na který mohou být všichni zúčastnění hrdí. A to je přesně ten standard, který chceme nastavovat i u dalších našich klientů a projektů DELTA Group.

Red.

Foto: DELTA Group CZ

Investujte zbývající budget do automatizace vstupních procesů a získejte Welcomo na tři měsíce zdarma

/0 Komentáře/v , , , /přidal

Příchod do kancelářské budovy nebo vjezd do logistického areálu obvykle znamená několik minut čekání, vyplňování údajů a hledání hostitele. Welcomo tento proces zjednodušuje a zefektivňuje – návštěvník nebo řidič se přihlásí pomocí pozvánky a PIN kódu – kiosek, s pomocí dokladu totožnosti, ověří jeho údaje, vydá přístupovou kartu nebo otevře závoru a zároveň předá informaci do interních systémů.

„Když na jednom hostu nebo řidiči ušetříte minu ty, za rok to znamená stovky hodin, které mohou vaši lidé věnovat důležitější práci. To je skutečná efektivita,“ říká Matyáš Šebesta, obchodní manažer společnosti M2C.

Recepce i vrátnice v jednom

Welcomo je modulární systém, který se přizpůsobí jak administrativním budovám, tak průmyslovým a logistickým provozům. V kancelářských centrech nahrazuje klasickou recepci – vítá návštěvy, vydává vstupní karty či tiskne přístupové QR kódy, ověřuje doklady i e-Doklady a propojuje hosty s jejich kontaktní osobou. V logistice zase funguje jako digitální vrátnice: odbavuje řidiče při vjezdu, kontroluje přepravní dokumenty a přiděluje konkrétní vykládací nebo nakládací dok. Kiosek funguje nonstop 24 hodin denně a nabízí multijazyčné prostředí. Díky napojení na další systémy – jako například docházkové, výtahové, skladové nebo kamerové – se stává plnohodnotnou součástí provozu a výrazně zvyšuje bezpečnost i plynulost pohybu v objektu.

Praktické výsledky i reálné reference

Systém Welcomo už funguje v nespočtu objektů nejen v Česku. Například Evropský dům v Liberci jej využívá jako součást projektu Chytřejší kraj, zatímco Nová Waltrovka v Praze díky implementaci Welcomo získala zvláštní ocenění v soutěži Recepce roku. V průmyslovém areálu Lenzing Biocel v Paskově se systém integroval s podnikovým ERP SAP a nástroji pro řízení skladů, čímž zrychlil odbavení kamionů a zlepšil přehled o pohybu zboží. „Welcomo pomáhá firmám digitalizovat procesy, které dříve zabíraly desítky minut denně. Automatizace přináší nejen úsporu času, ale i vyšší přesnost, bezpečnost a komfort pro všechny zúčastněné,“ do dává M. Šebesta.

Tři měsíce zdarma pro nové klienty

Do konce roku 2025 nabízí M2C firmám možnost zajistit si elektronickou recepci Welcomo výhodněji. Při objednávce klient získá první tři měsíce využívání kiosku na prosto bezplatně. Cílem je umožnit zákazníkům otestovat v praxi, jak může automatizace vstupních procesů ulevit personálu, odstranit zbytečné čekání a zvýšit úroveň zabezpečení i celkovou efektivitu provozu. Za vývojem systému stojí česká firma Good Sailors, která je součástí skupiny M2C a patří mezi přední společnosti za městnávající osoby s handicapem. „Chceme ukázat, že špičkový produkt mohou vytvářet lidé, kteří zároveň sami potřebují podporu. I to je rozměr inovací, na který jsme hrdí,“ uzavírá M. Šebesta. Pro více informací se můžete obrátit na obchod@m2c.eu nebo vyplnit formulář na www.m2c.eu/investice-do-automatizace

PR Foto: Archiv

 

Nejen nové, ale i staré domy mohou být energeticky soběstačné

/0 Komentáře/v , , , /přidal

Na provoz budov připadá zhruba 40 % spotřeby energií v Evropské unii. Lze tuto bilanci změnit? A za jakých podmínek je možné dosáhnout energetické soběstačnosti budov?

I to byla témata, na něž jsme se zaměřili v rozhovoru s Petrem Řezáčem, International Key Account manažerem z E.ON Energy Solutions.

V Praze 6 – Liboci vzniká městská čtvrť budoucnosti. Místo, kde je udržitelnost součástí zadání, ne jenom třešničkou na dortu. Bude zde spousta zeleně (včetně vertikálního parku) a smart eko prvky. E.ON CZ dodá ekologické vytápění i chlazení a o kvalitní architekturu se postará mj. studio AI-DESIGN (Architecture Interior Design) pod taktovkou Evy Jiřičné a Petra Vágnera.

Pro snížení energetické náročnosti budov je třeba nejen stavět efektivní nové stavby, ale zejména rekonstruovat ty stávající. Jak moc je tuzemský nemovitostní fond z hlediska efektivity provozu nevyhovující?

Budovy a energetické systémy výroby hrají hlavní roli při snižování globálních emisí skleníkových plynů. Až 40 % budov u nás bylo postaveno před rokem 1960 a více než 75 % z nich nesplňuje dnešní energetické normy. Proto je třeba se zaměřit nejen na nové stavby, ale také na renovaci těch stávajících. Pro naplnění cílů evropské zelené dohody je nezbytné dále snižovat energetickou náročnost budov, modernizovat systémy ohřevu vody, vytápění a chlazení, například prostřednictvím tepelných čerpadel typu země-voda či vzduch-voda v kombinaci s fotovoltaikou, zejména pro napájení samotných čerpadel. Ideální jsou systémová řešení pro celé městské čtvrti nebo obce v pojetí E.ON ES jako City Quarters Solutions.

Potřebnou rekonstrukcí projde jen zhruba 1 % domů ročně a tempo by bylo třeba ztrojnásobit. České domácnosti ale nemají na takové investice potřebný kapitál a zároveň není možné, aby vše dotoval stát. Jaké řešení vidíte?

Podle upravených evropských směrnic je třeba dosáhnout alespoň 2–3 % rekonstrukcí ročně. V zahraničí existuje mnoho příkladů včetně národních strategií financování udržitelnosti prostřednictvím zelených dluhopisů. V Česku zatím podobný nástroj chybí. Proto je nezbytná rozsáhlá transformace legislativy, zlepšení přípravy a zadávání projektů a nastavení promyšleného systému financování, včetně možnosti daňových odpočtů. Velmi důležité je také vytvořit jednotné kontaktní centrum pro obce, které jim pomůže zorientovat se v dostupných možnostech. Tato podpora by se měla týkat nových projektů i rekonstrukcí stávajících budov.

Když se zaměříme přímo na možnosti rekonstrukcí a vezmeme například širší centrum Prahy, je zde mnoho budov, které půjde jen těžko zateplit či izolovat, vyměnit jim okna a na střechy dát fotovoltaiku. Co s nimi?

Rekonstrukce historických objektů je náročnější, zejména v případě památkově chráněných budov, kde nelze uplatnit standardní postupy. Pak je důležité zaměřit se na využití a provoz objektu a navrhnout energetické řešení na míru. Budovy postavené v 50., 60. a 70. letech jsou pro rekonstrukci vhodnější, protože lze modernizovat i stavební obálku a tím zvýšit energetickou efektivitu.

Technologický HUB v Mydlovarech zahrnuje různé typy zdrojů od FVE až po biomasu, ale také záložní zdroj, který je v provozu již mnoho let jako středisko výkonové rovnováhy.

Obvykle je pozornost zaměřena na jednotlivé stavby, ale vy se zabýváte chytrými řešeními, kdy si jednotlivé objekty vypomáhají. Můžete přiblížit, jak to funguje?

Zaměřujeme se mj. na energetický management budov. Klientům nabízíme nejen technologie, které šetří energii nebo ji vyrábějí z obnovitelných zdrojů, ale také pokročilé systémy řízení a monitoringu. Spolupracujeme s developery nejen na úrovni jednotlivých objektů, ale celých čtvrtí či obcí. Čerpáme z rozsáhlých zkušeností mezinárodní skupiny E.ON, zejména ze Skandinávie, kde tato řešení běžně fungují. Dalším řešením je systém Ectogrid, který umožňuje efektivní sdílení tepla a chladu, nebo dlouhodobé smlouvy PPA (Power Purchase Agreement). Ty představují strategické partnerství mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů a odběratelem, kdy je předem stanovena výkupní cena na 10–15 let. Výrobci to zajišťuje stabilní příjem a lepší podmínky pro financování projektu, zatímco odběratel má zajištěnou dodávku zelené elektřiny za předvídatelnou cenu, často výhodnější než tržní sazby. Tento model je využitelný pro velké podniky, stejně jako pro municipality nebo areály s vysokou spotřebou energie.

Můžete uvést příklad konkrétní realizace ať už u nás, nebo v zahraničí?

Samozřejmě. Realizace a provoz takových systémů najdeme například v Medicon Village ve švédském Lundu, kde je využíván systém Ectogrid pro efektivní sdílení tepla a chladu mezi jednotlivými objekty. V přípravě je také projekt Silvertown v Londýně, což je plánovaná městská čtvrť s 6 000 byty, kancelářskými budovami a datovými centry, které budou napojeny na jednotný energetický systém. Ectogrid se rozvíjí i v dalších městech, například v Mnichově a Miláně. Jde o chráněné technologické řešení, které je zajištěno desítkami patentů.

Chystáte nyní nějaký podobně zajímavý projekt?

Ano, připravujeme k realizaci projekty nejen v Praze, Brně ale i v dalších městech. Mohu zmínit přípravu developerského projektu Westpoint v Praze, kde na 155 000 m² vznikne přes 2 000 bytů. V první etapě navrhujeme a realizujeme systém vytápění a chlazení s využitím tepelných čerpadel typu země-voda či vzduch-voda v kombinaci s fotovoltaikou, dobíjecí stanice pro elektromobily a komplexní energetický management. Celý systém bude naše společnost E.ON Energy Solutions rovněž dlouhodobě provozovat. 

Jaký je v tomto případě časový horizont realizace?

Probíhá projektová příprava pro realizaci stavby a energetického řešení s dokončením v horizontu čtyř let. 

Můžete uvést nějaké podrobnosti?

Projekt obsahuje vysoce efektivní řešení, které dodává pro objekty teplo a chlad založené primárně na obnovitelném zdroji energie. Jedná se o nízkoteplotní systém konstrukčně řešený prostřednictvím topných a chladicích stropů. Další udržitelnou technologií je využití tzv. šedé vody. 

Je možné podobná řešení implementovat i do staré zástavby, jejíž klasická rekonstrukce je složitá?

Ano. I starší objekty lze napojit do sdíleného systému, kde mohou využívat přebytky energie, ať už tepelné, nebo elektrické.

Největší část energie v budovách spotřebuje vytápění. Nejvíce se v tomto ohledu propagují tepelná čerpadla. Vidíte větší perspektivu v těch, která čerpají energii z okolního vzduchu, nebo spíše v geotermálních vrtech?

V současnosti považujeme za nejperspektivnější kombinaci decentralizovaných a diverzifikovaných zdrojů výroby přímo na místě spotřeby, beze ztrát při distribuci. Užívají se tepelná čerpadla typu země-voda či vzduch-voda, často doplněné o bivalenci neboli doplňkový zdroj pro pokrytí špiček ve spotřebě a záložní zdroje. Důležitým prvkem je integrace s fotovoltaickými systémy, které pokrývají část energetické potřeby tepelných čerpadel. Výhodou těchto řešení je vysoká efektivita, nezávislost na centrálních systémech rozvodů tepla a zároveň možnost jedním systémem pokrýt potřeby vytápění i chlazení.

Vrty jsou mnohem nákladnější. Mají dostatečnou návratnost?

Ano, pokud jsou správně navrženy a realizovány. Není nutné celý systém dimenzovat na 100 % výkonu. Návrh lze optimalizovat vhodným doplněním bivalentních zdrojů nebo instalací fotovoltaiky. Výhodou je dlouhá životnost vrtů, která koresponduje s životností stavby. Jde o uzavřený systém, který efektivně využívá geotermální energii.

Jsou na obzoru nějaká další řešení či inovace, které by mohly energetickou bilanci

budov výrazně vylepšit?

Rozhodně ano. Velký potenciál vidíme například v zavádění nízkonapěťových technologií, digitalizaci správy budov a pokročilých systémech řízení a regulace energetických toků. Klíčovou roli hraje práce s daty, jejich sběr, vyhodnocení a schopnost na jejich základě efektivně optimalizovat provoz celých objektů i městských celků. Pokud budeme tyto nástroje chytře kombinovat s decentralizovanými zdroji a flexibilními systémy, začnou se budovy chovat jako aktivní prvek energetické soustavy. Nejen jako konzumenti, ale i jako producenti a regulátoři.

Kdosi řekl, že každý typ budovy může být energeticky soběstačný. Za jakých podmínek?

Dům je takový, jak se chová jeho uživatel. Proto návrh a realizace energeticky soběstačného domu či objektu je jen polovina cesty. Ta druhá spočívá v systému řízení a používání budovy v průběhu let provozování.

 

Foto: Bohdan Štoček a  archiv E.ON

Zájem o automatizaci hotelů roste

/0 Komentáře/v , , , /přidal

Hoteliéři řeší nespočet výzev. Nedostatek zaměstnanců, tlak na úspory a rostoucí očekávání hostů. Jedno řešení se ale opakovaně osvědčuje – automatizace provozu. Moderní systémy zjednodušují řízení hotelu, snižují náklady a posouvají zážitek hostů na novou úroveň.

Provozovatelé hotelů stále častěji hledají způsoby, jak zefektivnit každodenní provoz. Automatizace jim nabízí možnost soustředit se na hosty a neřešit zbytečné rutinní činnosti – od osvětlení přes přístup do pokojů až po topení a energetický management.

Chytrý hotel přináší mnohé výhody

Komfort pro hosty: Loxone v Boutique Hotelu Nils am See

Automatizace budov od Loxone posouvá komfort hostů a efektivitu hotelového provozu na novou úroveň.

Host pozná výhodu chytrého hotelu už při příjezdu. Například v rakouském Boutique Hotelu Nils am See se může sám ubytovat bez čekání na recepci. Jedním z klíčových prvků tohoto projektu je digitální průvodce pobytem, který hostům umožňuje samostatný check-in a vyzvednutí pokojové karty ve formě NFC náramku. To šetří čas personálu a dává hostům svobodu ubytovat se kdykoli, bez nutnosti čekat na recepci.

Přístup do dalších částí hotelu, jako jsou pokoje, wellness nebo garáž, je možný až po dokončení check-in. Plně automatizovaný systém přístupů a rezervací funguje díky flexibilitě a široké kompatibilitě systému Loxone. 

V pokoji si pak host může nastavit požadovanou teplotu a systém se o to postará; jediný ovládací prvek na zdi nabízí také možnost ovládat osvětlení nebo stínění. V ideálním případě se však o mnohé z těchto funkcí starat nemusí, protože systém všechno vyhodnocuje automaticky. 

A jak to funguje? Vytápění nebo chlazení se vypne v případě nepřítomnosti hosta, nebo pokud je otevřené okno. Systém umožňuje také automatické topení či ochlazení pokoje na základě check-in hosta. Z rezervačního systému totiž Loxone zná čas příjezdu a automaticky připraví pokoj na komfortní teplotu bez manuálního zásahu zaměstnance. 

Komfort pro hosty, úspory pro provoz

Automatizace totiž funguje v pozadí, aniž si jí návštěvníci hotelu všimnou: světla se přizpůsobují denní době i přítomnosti hosta, v prázdných pokojích se vypíná vytápění, venkovní stínění reaguje na počasí. Díky tomu nedochází k plýtvání energií, a přesto je v celém objektu stále příjemně.

Co může hotel získat díky Loxone?

  • Řízení topení a klimatizace: Pokoje se při příjezdu hosta automaticky vytopí na požadovanou teplotu.
  • Ovládání zvuku: Hudbu lze přehrávat s různou hlasitostí a v různém rozsahu.
  • Ovládání osvětlení: Automatické přizpůsobení vnitřního osvětlení na základě venkovního denního světla.
  • Přístupový systém: Flexibilní správa přístupů umožňuje dodavatelům nebo hostům přístup v určených časech a do určených prostor.
  • NFC Code Touch: Barevně ukazuje obsazenost pokoje i to, zda je třeba jej uklidit. To usnadňuje práci úklidovému týmu.
  • … a mnoho dalšího!

„Velkým tématem je právě energetický management. S Loxone nemusejí hotely zbytečně vytápět pokoje či jiné prostory, v nichž nikdo není. Vše je řízeno automaticky, personál se nemusí o nic starat. Loxone Partneři nabízejí komplexní řešení, na které hoteliéři slyší, a už teď pracujeme na mnoha projektech, v nichž bude Miniserver řídit různé činnosti. Provozovatelé pak budou mít o všem přehled v jednoduché aplikaci. I to je lákadlem na základě zkušeností našich partnerů,“ popisuje Petr Skála, šéf komerčních projektů v Loxone Česko.

Moderní systém, jako např. ten od Loxone, dokáže řídit celý hotel – od jednoho pokoje po velký komplex s wellness a restaurací. A co je zajímavé, takové řešení není určeno jen pro novostavby. Díky jeho flexibilitě jej lze využít i při rekonstrukcích, bez nutnosti zásadních stavebních zásahů.

To se potvrdilo při rekonstrukci staré vodárenské věže v belgickém Turnhoutu. Budova je zapsaná na seznamu kulturního dědictví a nyní nově nabízí ubytování. Přístup do ní, osvětlení nebo vytápění zajišťuje automatizace od Loxone. 

Ráz objektu to nenarušilo. „Nacházíme se v historické budově, která je zapsaná na seznamu kulturního dědictví. Při rekonstrukci jsme pečlivě dbali na to, aby si objekt zachoval svou hodnotu,“ uvedla architektka Marie-Line Ranschaert z Dockx Holding.

Výhody pro provoz i budoucnost hotelnictví

Díky centrálnímu systému mají provozovatelé přehled o všem, a to i na dálku. Pomocí aplikace vidí obsazenost, spotřebu energie nebo třeba teplotu v jednotlivých místnostech. Systém navíc umožňuje spravovat více hotelů z jednoho místa, což je ideální pro větší provozovatele nebo developerské skupiny s vícero nemovitostmi. Jeden systém, jedna aplikace a v ní všechny systémy hotelu. Data z více hotelů lze porovnávat mezi sebou. To je jednoduché a úsporné řešení bez potřeby řešit nespočet různých na sobě nezávislých dodavatelů.

„V případě projektů, které řešíme, často začínáme tím, co hoteliéry trápí nejvíc, ať už je to řízení vytápění, nebo samotný přístup. Poté mnohdy postupně systém rozšiřujeme podle potřeby o osvětlení nebo audio. Není nutné automatizovat všechno najednou, ale postupně,“ uvádí Petr Skála z Loxone Česko.

Výhody jednotného systému potvrzují i provozovatelé ubytovacích zařízení v Česku. „Je tady ubytování, sklárna, restaurace, vinárna, stáje, wellness… V současné době si nedovedu představit, že bych dokázal řídit celý náročný provoz bez tak zásadního pomocníka, jako je systém Loxone,“ vysvětluje Adam Havlíček z areálu Zikmundov nedaleko Uherského Hradiště. (někam sem ten druhý QR kód s výkřikem)

Objevte Zikmundov, kde se automatizace stará o provoz sklárny i ubytování zároveň

Optimalizace na základě času a přítomnosti šetří peníze

Zkušenosti ukazují, že chytré řízení může v některých případech přinést úsporu energie až 58 %. Příkladem je hotel přímo v centrále Loxone v rakouském Kollerschlagu, kde systém řídí 80 pokojů, restauraci i wellness zóny – vše automaticky a efektivně.

V budově je také Experience Zone, která atraktivní formou představuje automatizaci i historii rakouské firmy. Také tuto část řídí Miniserver. Výsledek? Optimalizace celého prostoru na základě času a přítomnosti tam přinesla úsporu 58 %. Běžná spotřeba by byla denně 76,8 kWh, díky chytrému řízení to je jen 32,2 kWh.

Provozovatelé hotelů dnes hledají variabilní a rozšiřitelná řešení, která jim umožní růst bez nutnosti měnit celý systém. A přesně takové systémy, jako je Loxone, dnes instalační firmy nabízejí – efektivní, přehledné a připravené na budoucnost.

PR

Foto: Archiv Loxone Česko

Jsem stará škola, návrhy rád kreslím na papír

/0 Komentáře/v , , /přidal

V současné době tráví lidé pracující v kancelářích většinu času uvnitř budov, a proto hledají způsoby, jak se přiblížit přírodě. Proto se zeleň stává plnohodnotnou součástí architektury a nástrojem pro zdravější a udržitelnější způsob života. 

Pro firmy, jako je ATALIAN, je odborným polem a zároveň vášní, v níž se snoubí technologie s péčí o živé systémy. Proto nás zajímalo, jak vypadá zelený projekt z pohledu člověka, který se o něj stará od prvního výhonku i v rámci každodenní údržby, nebo co dokáže promyšlený design udělat s interiérem. O své zkušenosti se s námi podělil Jindřich Paštika, provozní manažer landscapingu ve společnosti ATALIAN.

Můžete nám říct, jaké typy zelených stěn či střech ATALIAN instaluje nebo spravuje? Jsou nějaká specifika v údržbě?

Zabýváme se horizontálními i vertikálními zelenými stěnami v exteriéru i v interiéru. Každá ze zelených stěn má svá specifika. Mezi ty nejnáročnější patří zelené stěny v interiéru, kdy musíme velice pečlivě sladit závlahový systém se skladbou rostlin. V exteriéru se snažíme o ekologickou udržitelnost zelených stěn, tedy náročnost zavlažování a následnou údržbu. Cílem je dostupné osazení daných ploch a finančně rozumná následná údržba. Často jde o velmi exponovaná místa, na nichž by za normálních okolností nic nerostlo. A to se snažíme změnit. 

V čem vidíte největší přínos těchto řešení pro interiér nebo městské prostředí?

Koeficient „zazelenění“ v městském prostředí je jasně daný, a když si uvědomíme cenu za jeden metr stavebního pozemku, je logické, že se hledají nová místa pro zeleň na střechách a fasádách budov. Pominu-li estetickou stránku věci, vertikální stěny snižují teplotu budov, jsou útočištěm pro živočichy a obecně zvedají biodiverzitu daných lokalit. Nezanedbatelnou složkou je také zjemnění prostředí okolo nás, což vede k lepší duševní pohodě.

Lidé mají různé požadavky. Proto nás zajímá, co nejčastěji řeší?

V první řadě jde vždy o finanční náročnost projektu. Zelené střechy netvoří jen substrát a rostliny, ale je to široká paleta izolací a vrstev ve spodní etáži střechy. Dalším aspektem je zatížení konstrukce staveb, takže je třeba už při projektování počítat s budoucí zelení. Dalším bodem je následná péče. Pohybujete se ve výškách a potřebujete zahradníka s dovednostmi horolezce, a to něco stojí. Proto navrhujeme závlahové systémy. Počáteční náklad je vyšší, zato sekundární údržba vám během jednoho roku nahradí práci člověka.

Popíšete nám nějaký konkrétní projekt, na který jste hrdý? A proč?

Nedávno jsme realizovali obnovu vertikálních zelených stěn na jedné bytové budově v Praze. Původní realizace nebyla dobře provedena a pro nás to byla výzva, zda to dokážeme lépe. Jsem hrdý na členy svého týmu, že se i přes náročnost projektu nezalekli a vše provedli s profesionalitou, na níž nám tak záleží.

Proč vlastně tento typ zeleně vyžaduje jinou péči než běžné květiny?

Je třeba si uvědomit, že pracujeme v prostředí pro rostliny nepřátelském. Většina lidí si do svého bytu koupí rostlinu, vybere místo, kde se jí bude dařit, a pak ji už jen zalévá. My to máme těžší. Často se potýkáme s nedostatkem světla, s klimatizací či s omezeným prostorem. Musíme brát zřetel na alergeny. Pracujeme v prostorách, kde se pohybuje hodně lidí, je tam vysoká prašnost, extrémní střídání teplot, což vyžaduje jisté zkušenosti. Na výsledku je to vždy znát. Proto doporučuji práci profesionálních floristů. Postarají se o vaše rostliny a ty vám pak budou dělat radost. O to jde především.

Prý veškeré své návrhy kreslíte rukou. To je v dnešní digitální době velmi unikátní.

Vlastně to není až tak neobvyklé. Samozřejmě existují různé programy, ve kterých si můžete cokoli vymodelovat, ale já jsem asi stará škola a rád používám tužku a papír. Dáte do toho něco ze sebe, představu, odstín. Při prezentaci můžete do návrhů čmárat, přizpůsobovat je potřebám klienta. Je to hravé a je to zábava.

„Vše začíná dotykem. Za každou rostlinou stojí dotyk, tvrdá práce, pozornost a cit pro detail. Právě díky těmto aspektům přináší zeleň radost a harmonii do každodenního života. Péče o ni není jen odbornou disciplínou, ale především srdeční záležitostí – jedině tak může předčít očekávání.“

Vzpomínáte si na moment, kdy vás nějaký zelený projekt opravdu dojal nebo vás zaskočil tím, co udělal s lidmi či prostorem?

Ano, vzpomínám. Před osmi lety jsem dostal poptávku na realizaci soukromé zahrady v Kamenici. Byl to svažitý pozemek v dost zanedbaném stavu. Rozhodl jsem se použít jako hlavní prvek zahrady kámen – tedy spoustu kamene, přesněji asi 50 t. Když jsem to nechal složit u klienta, bylo vidět, že je zděšený. Asi po roce mi pak zavolal a požádal mě, abych se k němu přijel podívat. Měl jsem trochu obavy. Reakce majitelů mě ale vyvedla z míry. Zahrada se jim líbila kvůli své nevšednosti a divokosti. Od té doby spolu pracujeme na dalších projektech.

Existuje nějaká rostlina, k níž máte zvláštní vztah, která vám připomíná třeba nějaký zážitek z mládí?

Mám moc rád stromy. Když jsem ve svých 19 letech zakládal první lesní porosty na Děčínsku, věděl jsem, že to není práce, ale poslání. Letos jsem náhodou jel kolem, zastavil jsem a šel se projít pod korunami těchto stromů. Nejsem nijak zvlášť citlivý, ale tohle mě dojalo – dílo mých rukou, které mě kolosálně přerostlo a bude tu dlouho po tom, co mé jméno bude zapomenuto. Hotový zázrak.

Máte oblíbenou rostlinu pro vertikální zelené zahrady či stěny? A proč?

Jasným favoritem je rostlina Nephrolepis. Je to interiérová kapradina, kterou můžete vidět v naší kanceláři na Brumlovce. Je jemná, ve výrazné světle zelené barvě. Myslím, že v zelených stěnách je to jedna z největších parádnic.

Existuje nějaké místo či projekt, o němž si říkáte, že byste se rád podílel na jeho zvelebení zelení?

Jsou to vlastně všechna místa. Tuto práci dělám většinu svého produktivního života. Jsem profesně postižený. Pokaždé, když vidím nějaké místo bez zeleně, napadá mě spousta nápadů a v hlavě už je realizuji.

Ve vaší profesi se věci neustále a poměrně rychle mění. Kam se podle vás vývoj v oblasti údržby zeleně ubírá? V čem vidíte budoucnost?

To je otázka, o které bych mohl mluvit hodiny. Ve zkratce – naše klima se mění, počasí je stále turbulentnější a nedá se predikovat jako dříve. Mění se skladba rostlin. S globálním oteplováním se na náš trh dostává více teplomilných rostlin a bez problémů tu prospívají. Je také vyvíjen tlak na biodiverzitu, už to není jenom o estetičnu, ale i o trvalé udržitelnosti. Zakládáme luční zahrady, stavíme hmyzí hotely, ptačí budky. Sázíme suchomilné rostliny. Začínáme si uvědomovat hodnotu vody, a tím, jak krajinu stále více zastavujeme, hledáme kousky přírody. Zeleň jako mnoho dalších odvětví podléhá módním trendům a každý rok se objeví něco nového. Věřím, že budoucností našeho oboru je větší respekt k přírodě, k ochraně prostředí, ke snížení náročnosti údržby, zkrátka takový návrat k začátkům.

Jakou radu v péči o zeleň byste nám poskytl na závěr?

V naší zemi je každý zahradníkem. Někdy, když vidím, co lidé vytvoří, je mi smutno. V první řadě bych začal respektem k přírodě. Je dobré se na chvíli zastavit a popřemýšlet o tom, co chcete udělat, než vezmete do ruky pilu. Poraďte se s profesionály, využijte našich zkušeností. Nejsem to jen já, je to celý náš tým, který se podílí na úspěšné práci. Bez něj by to nešlo. Věřte mi, že se vám to vyplatí!

PR

Foto: Archiv ATALIAN

Co jsou zelené střechy a zelené stěny?

Zelené střechy jsou pokryté vegetací a půdním substrátem. Mohou být buď extenzivní (nízká vrstva půdy, nenáročná údržba), nebo intenzivní (hlubší substrát vhodný třeba i pro pěstování zeleniny nebo stromů). Naopak zelené stěny, často označované jako vertikální zahrady, se stávají živým obrazem na fasádách nebo v interiérech. 

Interiér versus exteriér

Zatímco vnější instalace musí odolávat rozmarům počasí, interiérové stěny se soustředí na mikroklima uvnitř. Zlepšují vlhkost vzduchu, pohlcují prach a snižují hluk. Dobře navržená zelená stěna dokáže nejen zútulnit kancelář nebo vstupní halu, ale pozitivně ovlivní i zdraví lidí v budově, zejména to psychické.