V energetice jsou klíčová data a schopnost celý systém řídit

Svět energetiky prochází dynamickou proměnou, kde hlavní roli hraje dekarbonizace, soběstačnost a chytré řízení spotřeby. Společnost E.ON Energy Solutions na tento trend dlouhodobě reaguje a profiluje se jako klíčový partner pro firemní zákazníky, municipality i velké developerské projekty. Provozuje rozsáhlé portfolio decentrálních zdrojů – od fotovoltaických a vodních elektráren až po vysoce efektivní kogenerační jednotky a moderní kotelny.

Úspěch takto komplexních projektů však nestojí pouze na technologiích. Spočívá především v jasné vizi a schopnosti propojovat byznys s inovacemi. Stojí na důvěře a dlouhodobém partnerství, zkušenostech lidí i jejich schopnosti učit se novým věcem. Jaká řešení si dnes trh nejvíce žádá, jak lze efektivně skloubit ekologii s ekonomickou realitou developmentu a co je důležité pro municipality? Na tyto i mnohé další otázky odpovídala Lenka Vaněk, vedoucí divize Energy Infrastructure Solutions (EIS) pro Českou republiku. 

Do E.ON Energy Solutions jste letos na jaře přišla se zkušenostmi z oblasti inovací a dekarbonizace. S jakou hlavní vizí a prioritami jste převzala vedení tuzemské divize Energy Infrastructure Solutions?

Zákazníci dnes nepotřebují další technologii. Mají potřebu vyřešit svůj konkrétní problém. Když se bavíme s firmami, developery nebo městy, málokdy začínají otázkou, jakou technologii si mají pořídit. Častěji řeší, jestli budou mít dostatek energie pro další rozvoj, jakým způsobem dokážou udržet náklady pod kontrolou nebo jak se mají připravit na rostoucí nároky na elektrifikaci. V některých lokalitách už dnes není největší otázkou cena energie, ale dostupné kapacity sítě a řešení možného dalšího rozvoje. A právě to mění způsob, jakým se o energetice přemýšlí. Mou prioritou je proto dívat se na energetiku očima zákazníka a pomáhat budovat infrastrukturu, která podpoří jeho byznys i budoucí růst.

Pro facility manažery a developery je energetika jedním z klíčových témat už ve fázi projektu. Jak se mění požadavky těchto vašich zákazníků? 

Největší změna podle mne spočívá v tom, že energetika přestává být technickou disciplínou a stává se součástí rozhodování o hodnotě celé nemovitosti. Ještě před několika lety se zákazníci často ptali na konkrétní technologie. Dnes se mnohem častěji bavíme o tom, jak bude budova nebo celá lokalita fungovat za několik let, jak zvládne rostoucí spotřebu energie nebo jak bude připravena na nové požadavky nájemců. Budovy už mezi sebou nebudou soutěžit jen architekturou či lokalitou. Stále více si budou konkurovat tím, jak efektivně dokážou pracovat s energií a jak dobře jsou připravené na budoucí potřeby svých uživatelů. Proto roste zájem o komplexní energetická řešení a stále častěji řešíme energetiku na úrovni celých lokalit nebo městských čtvrtí.

Udržitelnost a certifikace jsou dnes pro komerční nemovitosti standardem. Jakým způsobem pomáhá divize EIS developerům a vlastníkům budov dosáhnout ekologických standardů a zároveň udržet ekonomickou efektivitu provozu budov?

Zákazníkům pomáháme navrhnout energetická řešení tak, aby splnila požadavky certifikací, byla ekonomicky smysluplná a dlouhodobě zvyšovala hodnotu budovy. V praxi to znamená hledání správné kombinace technologií a způsobu jejich řízení. Může jít o fotovoltaiku, tepelná čerpadla, efektivní vytápění a chlazení, akumulaci energie nebo inteligentní řízení spotřeby. Certifikace jako BREEAM nebo LEED dnes vnímám podobně jako technický průkaz auta. Jsou důležitým potvrzením určité kvality a standardu. O tom, jestli bude budova skutečně úspěšná, ale nakonec rozhodne její každodenní provoz. Proto se díváme na celý životní cyklus budovy, nejen na počáteční investici.

Facility manažeři často bojují i s optimalizací nákladů v již existujících starších objektech. Jaké jsou v oblasti energetické infrastruktury nejrychlejší a nejefektivnější kroky, které mohou přinést úspory v případě takových budov? 

Nejlevnější energie často bývá ta, kterou nemusíme vyrobit či nakoupit. Mnohdy zjistíme, že budova má technologie za miliony korun, ale jejich nastavení už několik let nikdo systematicky neřešil. Nejrychlejší výsledky proto obvykle nepřináší nová investice, ale lepší práce s daty, optimalizace vytápění, chlazení nebo vzduchotechniky. Doporučuji tedy začít kvalitní analýzou provozu. Teprve když víte, kde energie skutečně mizí, dává smysl rozhodovat se o dalších investicích.

Velkým tématem je i energetická flexibilita a zapojování budov do agregačních bloků. Jsou na to české firmy a municipality připraveny?

Technologicky ano. Otázkou je spíš ekonomika. Převážná část větších firem nebo měst dnes už ví, co flexibilita znamená, a často mají k dispozici zařízení, která by bylo možné zapojit. V praxi ale narážíme na rozdíl mezi očekáváním zákazníků a aktuálními podmínkami trhu. Ne každý projekt vyjde ekonomicky zajímavě hned na první pohled. To ale podle mě není důvod tuto oblast odepsat. Flexibilita bude postupně získávat na významu – podobně jako si trh v minulých letech osvojil fotovoltaiku či bateriová úložiště.

Města a obce obvykle mívají jiné potřeby a delší rozhodovací cykly než soukromý development. Jak k nim přistupujete a co jim E.ON EIS může nabídnout třeba v oblasti komunitní energetiky?

Města a obce obvykle nevnímají energetiku jako samostatné téma. Je součástí širších rozhodnutí o rozvoji území, veřejných službách a kvalitě života obyvatel. Každá obec je samozřejmě jiná, ale velmi často řešíme modernizaci tepelného hospodářství, veřejné osvětlení nebo možnosti využití lokálních zdrojů energie. Důležité je přitom najít řešení, která budou dlouhodobě ekonomicky udržitelná a současně budou z pohledu obyvatel i vedení města dávat smysl. Komunitní energetiku proto nevnímám jen jako sdílení elektřiny. Je to příležitost lépe využít místní zdroje a lépe navázat výrobu a spotřebu energie přímo v místě, kde vzniká. Hezkým příkladem je v tomto směru i platforma Propojeno, která ukazuje nové možnosti sdílení energie mezi jednotlivými účastníky komunitní energetiky. Budoucnost podle mne nebude stát na jedné převratné technologii. Bude stát na schopnosti chytře kombinovat různé zdroje, infrastrukturu a potřeby konkrétního města nebo obce.

Ve firmě kladete velký důraz na budování dlouhodobých partnerství. Co je podle vás nejdůležitějším předpokladem pro to, aby partnerství mezi dodavatelem energetických řešení a jeho klienty opravdu fungovalo?

Schopnost pochopit, co zákazník skutečně potřebuje. Energetické projekty jsou specifické tím, že jejich skutečný přínos se často ukáže až po několika letech provozu. Proto je důležité, aby vztah nekončil podpisem smlouvy nebo předáním technologie. Důvěra vzniká ve chvíli, kdy zákazník ví, že se na vás může spolehnout i ve chvíli, kdy se okolní podmínky změní.

V minulosti jste vedla inovační platformu EY wavespace a v ČEZ ESCO jste se věnovala dekarbonizaci. Které technologické trendy v energetice považujete pro nejbližší roky za klíčové?

Kdybych měla vybrat tři oblasti, byly by to elektrifikace, decentralizace a práce s daty. Spotřeba elektřiny poroste prakticky ve všech segmentech. Současně bude přibývat lokálních zdrojů energie, bateriových úložišť a dalších technologií. Klíčovou roli ale nakonec sehrají data a schopnost celý systém řídit. Právě tady vidím velký potenciál umělé inteligence. Nepomůže tím, že nahradí energetiky nebo facility manažery, ale tím, že jim umožní lépe pracovat se stále složitějším prostředím.

Energetika prochází nejrychlejší transformací v historii a manažerské role jsou v tomto odvětví extrémně náročné na neustálé učení se novým věcem. Kde berete inspiraci a čerpáte energii pro svou práci?

Myslím, že mám velké štěstí, že pracuji v oboru, který se právě teď mění doslova před očima. Na energetice mě navíc baví i to, že už dávno není jen o energiích. Potkává se v ní technologie, digitalizace, investice, development, průmysl i potřeby běžných lidí. Inspiraci často hledám i mimo obor. Ráda sleduji, jak podobné výzvy řeší jiné firmy a odvětví, protože ty nejlepší nápady často vznikají právě na rozhraní různých světů. Velkým zdrojem energie pro mne je samozřejmě rodina. Vedle dospívajících dětí člověk rychle zjistí, že život má vlastní strategii. A to se občas hodí i v manažerské práci.

Jana Hrabětová

Foto: KIVA photography / Vladimír Novotný