Energetika v moderním pojetí není jen elektrická energie, ale i teplo, chlad a v případě, že máte parkovací místa, tak i doprava.

V případě jakéhokoli projektu nezáleží na tom, zda jde o existující, nebo nový bytový dům, kancelářský komplex, továrnu, školu, popř. třeba čistírnu odpadních vod. Záleží na tom, jak dobře je budova navržena, postavena a provozována. 

Téměř každý objekt lze změnit na energeticky soběstačný

S energiemi jsou spojeny rozvody, měření, fakturace, údržba… Samé náklady, ale výnosy nikde. K tomu ESG, energetické štítky a pasy aj. Jak z toho ven? Dnes lze při troše plánování – a ne s až tak velkou investicí – přetvořit nejen bytový dům v energeticky téměř soběstačný. Např. v Praze lze s investicí v hodnotě jednoho bytu přestavět dům s 50 byty, aby splnil tento cíl. Navíc bude energeticky – a tím i ekonomicky – velice bezpečný a pro majitele bude generovat další trvalý příjem. Ten je v tomto případě zajištěn i při rozprodeji celého developerského projektu a vy si ponecháte jen energetiku.

Nejlépe vyrobitelná a nejhůře skladovatelná je elektrická energie. Můžete ji přeměnit na peníze – optimálně formou jejího prodeje přímo v objektu nebo přímým prodejem na trhu, popř. ji lze přeměnit na teplo, chlad či dopravu.

V tuzemských podmínkách vyrobíte elektrickou energii v podstatě jen dvěma způsoby. Hlavním a nejlevnějším způsobem je její výroba fotovoltaickou elektrárnou (FVE). Dopadající fotony přeměníte na elektrickou energii, kterou můžete využít okamžitě, nebo ji akumulovat pro pozdější využití optimálně v LiFePol bateriích o dostatečné kapacitě. Brzy se bude nejspíš skladovat v sodíkových bateriích, které budou časem levnější, bezpečnější a mají nižší provozní parametry (zvláště při nízkých teplotách) než lithiové baterie. Dnes nejsou tak drahé, jak si mnozí myslí, a tvoří většinu ekonomiky provozu fotovoltaické elektrárny. Když svítí slunce, vyrábějí všichni a silovou část energie lze občas nakoupit i se ziskem. Většinou však zisk padne za oběť regulované části ceny elektrické energie, tedy distribuci.

Bez výpočtů a baterií to nejde

Uveďme si jako příklad větší FVE, např. v bytovém domě. Bez baterií se dá FVE pořídit za zhruba 15 000 Kč bez DPH za 1 kWp panelů. Ročně vyrobí okolo 1 MWh elektrické energie, přičemž provozní náklady velkých instalací jsou oproti výrobě zanedbatelné a životnost je 25 a více let, nejspíš okolo 40 let. Za těchto podmínek jsou náklady na výrobu 1 MWh elektrické energie 600 Kč bez DPH. Přitom distribuce téže energie dnes v tarifu C02D stojí 2 500 Kč. Když ji prodáte ve svém objektu přímo z výroby za cenu distribuce, máte výnos 1 900 Kč/MWh.

Problém je, že spotřebujete jen malou část výroby; ta je stejně jako spotřeba totiž proměnlivá. Navíc, když budete chtít prodat přebytky, tak na trhu bude nejspíš cena minimální až záporná a mimo spotový trh nejspíš rozumnou výkupní cenu nedostanete.

Proto jsou třeba baterie. Otázkou je, jak velké a kolik. Možná to můžeme vzít z druhé strany. Životnost baterií je asi 20 let při denním využití. V současné době se baterie do větších celků dodávají včetně hybridního střídače, kabeláže, řízení za přibližně 7 000 Kč/kWh kapacity. Při 6 000 cyklech je náklad na uložení 1 MWh elektrické energie 1 200 Kč/MWh. Když si ji vyrobíte sami, je celkový náklad 1 800 Kč/MWh. V pěkném slunečném dni vyrobíte z 1kWp panelu asi 5–6 kWh elektrické energie, z toho polovinu prodáte přímo v objektu, tj. s nákladem na 600 Kč/MWh. Polovinu potřebujete prodat – je jedno zda v objektu, nebo na trhu z baterie. V baterii musí zůstat jako rezerva minimum pro případ výpadku pro full back up provoz a noční spotřebu střídače i baterie. To znamená, že v takovém případě potřebujete baterii o přibližně třikrát větší kapacitě, než je výkon panelů. Záleží na profilu spotřeby, možnosti akumulace do vody, orientaci panelů.

Shrneme-li to, průměrný náklad na výrobu 1 MWh elektrické energie bude 1 200 Kč. Ve vlastním objektu, bytě, kanceláři či prodejně ji prodáte za 5 000–6 000 Kč/MWh. Zisk tedy bude 4 000 Kč/MWh.

Bytový dům o 36 bytech spotřebuje ročně okolo 50 MWh elektrické energie, tudíž váš zisk z průměrného českého panelového domu bude 200 000 Kč ročně. V nových projektech přitom budou nejspíš mladší lidé s vyšší spotřebou elektřiny.

Alternativa FVE: čerpadla a kogenerační jednotky

Další příjem může být z tepla, popř. chladu. Teplo lze dodávat formou teplé užitkové vody (TUV). Její výhoda spočívá v přibližně stejné spotřebě po celý rok. Druhým způsobem je vytápění objektu. Oběma formám se budeme věnovat samostatně.

K ohřevu vody lze využít po větší část roku tepelné čerpadlo. Ohřev vody je třeba po celý rok. I menší tepelné čerpadlo vzduch-voda má s výjimkou zimy vysoký topný faktor a z nemalé části funguje díky elektrické energii vyrobené fotovoltaickou elektrárnou. Při topném faktoru 5, který není nedosažitelný, a prodejní ceně elektrické energie blížící se nule jsou provozní náklady na tepelné čerpadlo téměř nulové. Pořizovací náklady včetně akumulace nejsou nikterak vysoké. 

Když budete prodávat teplo ve formě TUV za 500 Kč/GJ, což je mimořádně levné (je to jen 1 800 Kč/MWh). Návratnost investice do tepelného čerpadla je okolo 4 let při zachování normální ceny centrálního vytápění asi 1 000 Kč/GJ přibližně 2 roky. Výnos pak bude podle ceny 100 000–200 000 Kč ročně. Roční výnos pak bude nad 100 000 Kč.

V případě, že máte možnost objekt připojit na zemní plyn, můžete v zimním období využít kogenerační jednotku. Pro takto velký projekt stačí kogenerační jednotka o výkonu 7,5 kWe/hod. Tato jednotka za den vyrobí 180 kWh elektrické energie, což odpovídá zimní celodenní spotřebě průměrného bytového domu o 36 bytech. Na prodej budete mít výrobu ze solárních panelů, která je však závislá na počasí a např. letos v lednu byla minimální. Pokud je pěkný den, rovná se denní výroba přibližně výkonu panelů. Přebytky elektrické energie prodáte na spotovém trhu za přibližně 200 eur/MWh, tedy 4 880 Kč/MWh. Roční výroba kogenerační jednotky je přibližně 26 MWh elektrické energie a prodáte ji v objektu za přibližně 130 000 Kč.

Jako odpadní produkt vznikne teplo – 52,5 MWh – při prodejní ceně 1 800 Kč/MWh bude příjem 94 500 Kč. Náklady na zemní plyn jsou 80 500 Kč, na servis a údržbu 20 000 Kč, celkem to činí 100 500 Kč. Zisk za kompletní energetiku je více než 600 000 Kč za rok. Za dobu 20 let to bude 12 mil. Kč. 

Investice bude okolo 5 mil. Kč. V případě fotovoltaiky rostou náklady více méně lineárně, zatímco při kogeneraci dvakrát větší stroj není dvakrát dražší, ale přibližně 1,5×. Větší projekty mají rychlejší návratnost kogenerace, stejně tak tepelná čerpadla.

Při instalaci stejné technologie do stávajícího objektu a doplnění plynové kotelny kogenerací a tepelným čerpadlem bude spotřeba plynu o něco málo nižší než čistě plynové kotelny. Sice nijak výrazně, ale bude nižší. Proto jsou takové projekty realizovatelné i na území Prahy a dalších velkých měst, která hlídají lokální emise. Do příjmu není započítána inflace a ceny tepla jsou nasazeny velice nízko, přibližně na polovinu oproti průměrným cenám tepla v ČR.

Servis, provoz a revize celého zařízení vám naše firma s radostí smluvně zajistí.

 

Jaroslav Rada

Česká síť s.r.o., Boženy Němcové 120, Domažlice

www.ceskasit.cz

obchod@ceskasit.cz, tel.: +420 777 596 669

 

Foto: Autor a freepik.com

 

Německá nadnárodní společnost Häfele vyrábí nábytkové a stavební kování už přes 100 let. V roce 1923 ji založil Adolf Häfele, po němž nese společnost jméno. Od roku 1927 má sídlo v malém lázeňském městečku Nagold, asi tři čtvrtě hodiny od Stuttgartu, na úpatí Schwarzwaldu. 

Dosud je firma Häfele čistě rodinným podnikem a v současné době ji řídí už čtvrtá generace. Po počátečním zaměření na Německo začala rodina rozvíjet zahraniční obchod. V současné době jsou tři čtvrtiny z obratu ze zhruba 1,8 mld. eur generovány mimo území Německa, ať již prostřednictvím partnerů, nebo vlastních poboček, jichž je aktuálně 40 po celém světě. O činnosti česko-slovenské pobočky a o mnohém dalším s námi mluvil Martin Běhunek, jednatel Häfele Czech & Slovakia, s.r.o.

Čtyřicet poboček po celém světě znamená, že Häfele je opravdu velká mezinárodní společnost. Máš na starosti Česko i Slovensko?

Ano, patříme mezi největší světové výrobce a distributory s celkovým počtem přes 8 000 zaměstnanců. Zakládat dvě pobočky ve dvou poměrně malých zemích nemělo smysl ekonomicky ani personálně. V roce 2009 se v Häfele rozhodli expandovat do východní Evropy, vznikla zastoupení i v dalších zemích a v bývalém Československu vznikla jedna společná pobočka jako společnost s ručením omezeným (s. r. o.). 

Co vedlo k tomuto rozhodnutí?

Vedle jazykové podobnosti je tu společná historie. Řada společností, které jsou „doma“ buď v Čechách nebo na Slovensku působí současně v obou zemích a berou je téměř jako jeden celek, proto i naše uspořádání reflektuje tuto skutečnost a považujeme český a slovenský trh za jeden.

Sešli jsme se v novém showroomu na okraji Prahy. Co tu klientům nabízíte a jaký sortiment představujete?

V průběhu let se nám podařilo sestavit silný a stabilní tým, zpřístupnit řadu materiálů, od katalogů až po webové prostředí do lokálního jazyka a rozšiřovat portfolio našich zákazníků. V letech 2017–18 jsme došli do stadia, kdy jsme se jako firma potřebovali posunout. Vedení v Německu schválilo naši vizi, že zde nebudou jen kanceláře, ale vytvoříme prezentační, školicí a skladové zázemí pro další expanzi. Pro zlepšení služeb zákazníkům i jejich větší komfort bude nový objekt sloužit nejen ke školení nebo k prezentaci výrobků, ale i jako distribuční centrum pro český a slovenský trh. Trvalo nám nějakou chvíli, než se nám podařilo najít vhodný prostor. Byli jsme samozřejmě vázáni nájemními smlouvami v původních prostorách, ale nebylo snadné najít kombinaci, která by odpovídala našim potřebám z hlediska výše uvedené kombinace prostor, odpovídající velikosti a lokality. Drtivá většina objektů byla v Praze v nějaké revitalizované zástavbě, což by byl problém pro kamionovou dopravu a celkovou dostupnost, parkování apod. Druhým pólem byla nabídka logistických areálů mimo Prahu, které z důvodů dostupnosti, stavebních úprav nebo velikosti nebyly vhodné pro showroom. Tak jsme řízením osudu doputovali až do Jinočan, kde jsme našli, co jsme hledali…

Takže nakonec jsou Jinočany dobrá volba?

Jsme sice mimo Prahu, ale v dosahu MHD, v úplně novém areálu a velikostně i pozičně máme dům, který jsme si vysnili. Máme showroom, jsou tady kanceláře, školicí místnost, je zde prostor pro rozvoj, ale i skladové zázemí. Takže snad ideální místo na dalších deset let, rozvojově velmi zajímavé. Rádi bychom, aby si k nám lidé postupně našli cestu.

Zákazníkovi tedy nabízíte vše na jednom místě? 

Z hlediska obchodního principu fungujeme čistě na principu B2B, což znamená, že neprodáváme přímo koncovým uživatelům, ale firmám, které se podílejí na výrobě nebo zpracování nábytku a tvorbě interiéru. Nicméně abychom se přiblížili koncovým uživatelům, kteří v řadě případů potřebují pochopit principy fungování kování, vzhled, technické možnosti, pojali jsme showroom tak, aby na minimálním prostoru ukázal, jak je možné poskládat interiér, jak lze využít funkčnost kování. Zároveň by to mělo být místo, kam si může náš přímý odběratel – truhlář, designér, architekt – přivést svého klienta, tedy koncového uživatele. A na místě si budeme procházet jejich návrhy, probereme řešení nebo technické parametry, aby finální výrobek, jehož maličkou součástí z hlediska ceny jsme my, splnil očekávání koncového uživatele.

Kdo jsou vlastně vaši klienti? Rozumím-li správně, tak především architekti. Jak komunikujete například s investory?

Díky novým prostorám můžeme pořádat pravidelné semináře. V rámci investiční výstavby a našeho podílu na nákladech nejsme ekonomicky úplně zásadní a viditelní pro developery, s výjimkou případů, kdy se jedná o specifické vybavené prostory typu kolejí, ubytování, nájemních bytů, apod. kde je možné definovat vybavení do detailu, řeší se kompletní vybavení objektu, prodloužené záruční lhůty, apod. V tomto případě jsme již od počátku ve spolupráci s potencionálními dodavateli součástí plánování a přípravy stavby. Z hlediska běžného provozu a operativy jsou naší zájmovou skupinou výrobní a dodavatelské firmy, které jsou pro architekty, designéry a developery atraktivní a mohou jim nabídnout kompletní dodávku nábytku, interiérů, dveří. Snažíme se tedy působit zejména na tyto společnosti. Pro architekty, developery a interiérové designéry připravujeme kombinovaná setkání, kde se mohou dozvědět o novinkách z více firem. Jako příklad můžu uvést spolupráci s firmami Eger nebo Pfleiderer, což jsou výrobci plošného materiálu, z něhož se vyrábí nábytek. To už je pro architekty a designéry velmi zajímavá kombinace, protože vedle toho, že uvidí nové kolekce a trendy, mohou si materiál osahat a vyzkoušet a také od nás zjistí, jak kování, nebo osvětlení do interiéru zakomponovat, aby efekt i užitná hodnota byly pro klienta maximální.

Mluvili jsme o tom, že kování je vaše priorita. Teď jsi zmínil i osvětlení. V jakém kontextu ho nabízíte?

Osvětlení má velmi zajímavou historii, která pro nás začala v roce 2010. Náš tehdejší management usoudil, že interiérové LED osvětlení do nábytku by mohlo být trendy a zajímavé. Od té doby prošel tento segment obrovským vývojem, nicméně sázka na světlo se vyplatila. Od osvětlení kuchyní, které se dříve odbývalo žárovkami nad varnou deskou v digestořích, se postupně stal fenomén interiéru. Prodej osvětlení dramaticky roste, rozšířil se v našem případě i na interiérová světla, která společně s osvětlením v nábytku tvoří jeden kompaktní a ucelený systém, což je třeba jedna z věcí, kterou mohou návštěvníci vidět na našem showroomu. Světlo výrazně ovlivní vjemy a působení nábytku i celého interiéru na člověka – už dávno to není pouze o tom, že existuje „teplá“ nebo „studená“ bílá. Je to práce s emocemi – na rozdíl od kování, které je studené, neměnné. Díky využití osvětlení mají designéři a architekti možnost některé prvky zvýraznit, nebo naopak potlačit, hrát si se světlem, se stínem, a to jak v rámci nábytku tak i interiérů. Komponenty se neustále zlepšují a nabídka možností se rozšiřuje, osvětlení lze integrovat do systémů inteligentních domácností, takže přidaná hodnota osvětlení do nábytku, potažmo do interiéru je nezpochybnitelná.

Jaký vývoj očekáváš v příštím roce?

Pracujeme v oboru, který je z hlediska našeho československého trhu poměrně málo efektivní, ale relativně stabilní, co se týká dodavatelů. Nejsou tu velcí průmysloví hráči, kteří by chrlili statisíce kuchyní apod. jako třeba v Německu. Tady máme spíš individuální výrobu, která směřuje do zakázkových interiérů, takže kapacita trhu je svým způsobem daná, stejně jako okruh lidí, kteří si to mohou dovolit, a tím je daný i počet firem, které se tím zabývají. Jsou tu sice občasné výkyvy, změny v důsledku automatizace výroby a investicím do ní. Co se týká predikce vývoje, bohužel nemůžeme vycházet z počtu vydaných stavebních povolení nebo toho, že na Smíchově stojí 80 jeřábů, protože to neznamená, že nábytek a interiéry budou majitelé nemovitostí, developeři či nájemci nakupovat a realizovat s tuzemskými dodavateli. Ale jsem patriot, věřím, že přidaná hodnota nábytku a interiéru má v Čechách i na Slovensku velkou tradici a že lokální výrobní a dodavatelské firmy mají v tomto směru co nabídnout a bude se nám všem dařit.

Převládá tedy optimismus?

Doufáme, že čeští nebo slovenští výrobci budou schopni developery a investory přesvědčit o tom, že není nutné nakupovat nábytek jinde. A pokud to tak bude, máme i my šanci v rámci konkurenčního boje uspět. Pokud převáží dovoz nad lokální výrobou, nebo se rozhodnou jít cestou nákupu po velkosériích od řetězců, bude to pro nás všechny, kteří jsme v daném dodavatelském řetězci začleněni, samozřejmě špatné.

Kde tedy zákazníci najdou kanceláře Häfele?

Kromě Prahy (Jinočan), kde je sídlo, máme kancelář v Trnavě. Tam jsou kolegové, kteří obsluhují Slovensko. Celkem je nás 18, více nás asi nebude, protože je to dáno kapacitou trhu. V Jinočanech máme nyní nový showroom. V rámci marketingových aktivit se snažíme podpořit naše partnery, kteří naše zboží vystavují v rámci svých prodejen. Rádi bychom v budoucnu našli v každém krajském městě v Česku a na Slovensku výrobce nábytku se showroomem. Spolu s nimi bychom rádi vybudovali síť s názvem Häfele Studio Partner, jejímž cílem bude prezentace nábytku vybaveného naším kováním. Nepůjde tedy o velkoobchod s kováním, ale o snahu ukázat prostřednictvím výrobce a prodejce určité značky nábytku koncovým uživatelům možnosti využití různých typů kování na finálním produktu. Domníváme se, že by to bylo přínosné pro všechny zúčastněné!

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Häfele