Nejen nové, ale i staré domy mohou být energeticky soběstačné
Na provoz budov připadá zhruba 40 % spotřeby energií v Evropské unii. Lze tuto bilanci změnit? A za jakých podmínek je možné dosáhnout energetické soběstačnosti budov?
I to byla témata, na něž jsme se zaměřili v rozhovoru s Petrem Řezáčem, International Key Account manažerem z E.ON Energy Solutions.

V Praze 6 – Liboci vzniká městská čtvrť budoucnosti. Místo, kde je udržitelnost součástí zadání, ne jenom třešničkou na dortu. Bude zde spousta zeleně (včetně vertikálního parku) a smart eko prvky. E.ON CZ dodá ekologické vytápění i chlazení a o kvalitní architekturu se postará mj. studio AI-DESIGN (Architecture Interior Design) pod taktovkou Evy Jiřičné a Petra Vágnera.
Pro snížení energetické náročnosti budov je třeba nejen stavět efektivní nové stavby, ale zejména rekonstruovat ty stávající. Jak moc je tuzemský nemovitostní fond z hlediska efektivity provozu nevyhovující?
Budovy a energetické systémy výroby hrají hlavní roli při snižování globálních emisí skleníkových plynů. Až 40 % budov u nás bylo postaveno před rokem 1960 a více než 75 % z nich nesplňuje dnešní energetické normy. Proto je třeba se zaměřit nejen na nové stavby, ale také na renovaci těch stávajících. Pro naplnění cílů evropské zelené dohody je nezbytné dále snižovat energetickou náročnost budov, modernizovat systémy ohřevu vody, vytápění a chlazení, například prostřednictvím tepelných čerpadel typu země-voda či vzduch-voda v kombinaci s fotovoltaikou, zejména pro napájení samotných čerpadel. Ideální jsou systémová řešení pro celé městské čtvrti nebo obce v pojetí E.ON ES jako City Quarters Solutions.
Potřebnou rekonstrukcí projde jen zhruba 1 % domů ročně a tempo by bylo třeba ztrojnásobit. České domácnosti ale nemají na takové investice potřebný kapitál a zároveň není možné, aby vše dotoval stát. Jaké řešení vidíte?
Podle upravených evropských směrnic je třeba dosáhnout alespoň 2–3 % rekonstrukcí ročně. V zahraničí existuje mnoho příkladů včetně národních strategií financování udržitelnosti prostřednictvím zelených dluhopisů. V Česku zatím podobný nástroj chybí. Proto je nezbytná rozsáhlá transformace legislativy, zlepšení přípravy a zadávání projektů a nastavení promyšleného systému financování, včetně možnosti daňových odpočtů. Velmi důležité je také vytvořit jednotné kontaktní centrum pro obce, které jim pomůže zorientovat se v dostupných možnostech. Tato podpora by se měla týkat nových projektů i rekonstrukcí stávajících budov.
Když se zaměříme přímo na možnosti rekonstrukcí a vezmeme například širší centrum Prahy, je zde mnoho budov, které půjde jen těžko zateplit či izolovat, vyměnit jim okna a na střechy dát fotovoltaiku. Co s nimi?
Rekonstrukce historických objektů je náročnější, zejména v případě památkově chráněných budov, kde nelze uplatnit standardní postupy. Pak je důležité zaměřit se na využití a provoz objektu a navrhnout energetické řešení na míru. Budovy postavené v 50., 60. a 70. letech jsou pro rekonstrukci vhodnější, protože lze modernizovat i stavební obálku a tím zvýšit energetickou efektivitu.
Technologický HUB v Mydlovarech zahrnuje různé typy zdrojů od FVE až po biomasu, ale také záložní zdroj, který je v provozu již mnoho let jako středisko výkonové rovnováhy.
Obvykle je pozornost zaměřena na jednotlivé stavby, ale vy se zabýváte chytrými řešeními, kdy si jednotlivé objekty vypomáhají. Můžete přiblížit, jak to funguje?
Zaměřujeme se mj. na energetický management budov. Klientům nabízíme nejen technologie, které šetří energii nebo ji vyrábějí z obnovitelných zdrojů, ale také pokročilé systémy řízení a monitoringu. Spolupracujeme s developery nejen na úrovni jednotlivých objektů, ale celých čtvrtí či obcí. Čerpáme z rozsáhlých zkušeností mezinárodní skupiny E.ON, zejména ze Skandinávie, kde tato řešení běžně fungují. Dalším řešením je systém Ectogrid, který umožňuje efektivní sdílení tepla a chladu, nebo dlouhodobé smlouvy PPA (Power Purchase Agreement). Ty představují strategické partnerství mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů a odběratelem, kdy je předem stanovena výkupní cena na 10–15 let. Výrobci to zajišťuje stabilní příjem a lepší podmínky pro financování projektu, zatímco odběratel má zajištěnou dodávku zelené elektřiny za předvídatelnou cenu, často výhodnější než tržní sazby. Tento model je využitelný pro velké podniky, stejně jako pro municipality nebo areály s vysokou spotřebou energie.
Můžete uvést příklad konkrétní realizace ať už u nás, nebo v zahraničí?
Samozřejmě. Realizace a provoz takových systémů najdeme například v Medicon Village ve švédském Lundu, kde je využíván systém Ectogrid pro efektivní sdílení tepla a chladu mezi jednotlivými objekty. V přípravě je také projekt Silvertown v Londýně, což je plánovaná městská čtvrť s 6 000 byty, kancelářskými budovami a datovými centry, které budou napojeny na jednotný energetický systém. Ectogrid se rozvíjí i v dalších městech, například v Mnichově a Miláně. Jde o chráněné technologické řešení, které je zajištěno desítkami patentů.
Chystáte nyní nějaký podobně zajímavý projekt?
Ano, připravujeme k realizaci projekty nejen v Praze, Brně ale i v dalších městech. Mohu zmínit přípravu developerského projektu Westpoint v Praze, kde na 155 000 m² vznikne přes 2 000 bytů. V první etapě navrhujeme a realizujeme systém vytápění a chlazení s využitím tepelných čerpadel typu země-voda či vzduch-voda v kombinaci s fotovoltaikou, dobíjecí stanice pro elektromobily a komplexní energetický management. Celý systém bude naše společnost E.ON Energy Solutions rovněž dlouhodobě provozovat.
Jaký je v tomto případě časový horizont realizace?
Probíhá projektová příprava pro realizaci stavby a energetického řešení s dokončením v horizontu čtyř let.
Můžete uvést nějaké podrobnosti?
Projekt obsahuje vysoce efektivní řešení, které dodává pro objekty teplo a chlad založené primárně na obnovitelném zdroji energie. Jedná se o nízkoteplotní systém konstrukčně řešený prostřednictvím topných a chladicích stropů. Další udržitelnou technologií je využití tzv. šedé vody.
Je možné podobná řešení implementovat i do staré zástavby, jejíž klasická rekonstrukce je složitá?
Ano. I starší objekty lze napojit do sdíleného systému, kde mohou využívat přebytky energie, ať už tepelné, nebo elektrické.
Největší část energie v budovách spotřebuje vytápění. Nejvíce se v tomto ohledu propagují tepelná čerpadla. Vidíte větší perspektivu v těch, která čerpají energii z okolního vzduchu, nebo spíše v geotermálních vrtech?
V současnosti považujeme za nejperspektivnější kombinaci decentralizovaných a diverzifikovaných zdrojů výroby přímo na místě spotřeby, beze ztrát při distribuci. Užívají se tepelná čerpadla typu země-voda či vzduch-voda, často doplněné o bivalenci neboli doplňkový zdroj pro pokrytí špiček ve spotřebě a záložní zdroje. Důležitým prvkem je integrace s fotovoltaickými systémy, které pokrývají část energetické potřeby tepelných čerpadel. Výhodou těchto řešení je vysoká efektivita, nezávislost na centrálních systémech rozvodů tepla a zároveň možnost jedním systémem pokrýt potřeby vytápění i chlazení.
Vrty jsou mnohem nákladnější. Mají dostatečnou návratnost?
Ano, pokud jsou správně navrženy a realizovány. Není nutné celý systém dimenzovat na 100 % výkonu. Návrh lze optimalizovat vhodným doplněním bivalentních zdrojů nebo instalací fotovoltaiky. Výhodou je dlouhá životnost vrtů, která koresponduje s životností stavby. Jde o uzavřený systém, který efektivně využívá geotermální energii.
Jsou na obzoru nějaká další řešení či inovace, které by mohly energetickou bilanci
budov výrazně vylepšit?
Rozhodně ano. Velký potenciál vidíme například v zavádění nízkonapěťových technologií, digitalizaci správy budov a pokročilých systémech řízení a regulace energetických toků. Klíčovou roli hraje práce s daty, jejich sběr, vyhodnocení a schopnost na jejich základě efektivně optimalizovat provoz celých objektů i městských celků. Pokud budeme tyto nástroje chytře kombinovat s decentralizovanými zdroji a flexibilními systémy, začnou se budovy chovat jako aktivní prvek energetické soustavy. Nejen jako konzumenti, ale i jako producenti a regulátoři.
Kdosi řekl, že každý typ budovy může být energeticky soběstačný. Za jakých podmínek?
Dům je takový, jak se chová jeho uživatel. Proto návrh a realizace energeticky soběstačného domu či objektu je jen polovina cesty. Ta druhá spočívá v systému řízení a používání budovy v průběhu let provozování.
Foto: Bohdan Štoček a archiv E.ON




„Velkým tématem je právě energetický management. S Loxone nemusejí hotely zbytečně vytápět pokoje či jiné prostory, v nichž nikdo není. Vše je řízeno automaticky, personál se nemusí o nic starat. Loxone Partneři nabízejí komplexní řešení, na které hoteliéři slyší, a už teď pracujeme na mnoha projektech, v nichž bude Miniserver řídit různé činnosti. Provozovatelé pak budou mít o všem přehled v jednoduché aplikaci. I to je lákadlem na základě zkušeností našich partnerů,“ popisuje Petr Skála, šéf komerčních projektů v Loxone Česko.


Pro firmy, jako je ATALIAN, je odborným polem a zároveň vášní, v níž se snoubí technologie s péčí o živé systémy. Proto nás zajímalo, jak vypadá zelený projekt z pohledu člověka, který se o něj stará od prvního výhonku i v rámci každodenní údržby, nebo co dokáže promyšlený design udělat s interiérem. O své zkušenosti se s námi podělil Jindřich Paštika, provozní manažer landscapingu ve společnosti ATALIAN.



Důležité kritérium – úspora energie