Energetika v moderním pojetí není jen elektrická energie, ale i teplo, chlad a v případě, že máte parkovací místa, tak i doprava.

V případě jakéhokoli projektu nezáleží na tom, zda jde o existující, nebo nový bytový dům, kancelářský komplex, továrnu, školu, popř. třeba čistírnu odpadních vod. Záleží na tom, jak dobře je budova navržena, postavena a provozována. 

Téměř každý objekt lze změnit na energeticky soběstačný

S energiemi jsou spojeny rozvody, měření, fakturace, údržba… Samé náklady, ale výnosy nikde. K tomu ESG, energetické štítky a pasy aj. Jak z toho ven? Dnes lze při troše plánování – a ne s až tak velkou investicí – přetvořit nejen bytový dům v energeticky téměř soběstačný. Např. v Praze lze s investicí v hodnotě jednoho bytu přestavět dům s 50 byty, aby splnil tento cíl. Navíc bude energeticky – a tím i ekonomicky – velice bezpečný a pro majitele bude generovat další trvalý příjem. Ten je v tomto případě zajištěn i při rozprodeji celého developerského projektu a vy si ponecháte jen energetiku.

Nejlépe vyrobitelná a nejhůře skladovatelná je elektrická energie. Můžete ji přeměnit na peníze – optimálně formou jejího prodeje přímo v objektu nebo přímým prodejem na trhu, popř. ji lze přeměnit na teplo, chlad či dopravu.

V tuzemských podmínkách vyrobíte elektrickou energii v podstatě jen dvěma způsoby. Hlavním a nejlevnějším způsobem je její výroba fotovoltaickou elektrárnou (FVE). Dopadající fotony přeměníte na elektrickou energii, kterou můžete využít okamžitě, nebo ji akumulovat pro pozdější využití optimálně v LiFePol bateriích o dostatečné kapacitě. Brzy se bude nejspíš skladovat v sodíkových bateriích, které budou časem levnější, bezpečnější a mají nižší provozní parametry (zvláště při nízkých teplotách) než lithiové baterie. Dnes nejsou tak drahé, jak si mnozí myslí, a tvoří většinu ekonomiky provozu fotovoltaické elektrárny. Když svítí slunce, vyrábějí všichni a silovou část energie lze občas nakoupit i se ziskem. Většinou však zisk padne za oběť regulované části ceny elektrické energie, tedy distribuci.

Bez výpočtů a baterií to nejde

Uveďme si jako příklad větší FVE, např. v bytovém domě. Bez baterií se dá FVE pořídit za zhruba 15 000 Kč bez DPH za 1 kWp panelů. Ročně vyrobí okolo 1 MWh elektrické energie, přičemž provozní náklady velkých instalací jsou oproti výrobě zanedbatelné a životnost je 25 a více let, nejspíš okolo 40 let. Za těchto podmínek jsou náklady na výrobu 1 MWh elektrické energie 600 Kč bez DPH. Přitom distribuce téže energie dnes v tarifu C02D stojí 2 500 Kč. Když ji prodáte ve svém objektu přímo z výroby za cenu distribuce, máte výnos 1 900 Kč/MWh.

Problém je, že spotřebujete jen malou část výroby; ta je stejně jako spotřeba totiž proměnlivá. Navíc, když budete chtít prodat přebytky, tak na trhu bude nejspíš cena minimální až záporná a mimo spotový trh nejspíš rozumnou výkupní cenu nedostanete.

Proto jsou třeba baterie. Otázkou je, jak velké a kolik. Možná to můžeme vzít z druhé strany. Životnost baterií je asi 20 let při denním využití. V současné době se baterie do větších celků dodávají včetně hybridního střídače, kabeláže, řízení za přibližně 7 000 Kč/kWh kapacity. Při 6 000 cyklech je náklad na uložení 1 MWh elektrické energie 1 200 Kč/MWh. Když si ji vyrobíte sami, je celkový náklad 1 800 Kč/MWh. V pěkném slunečném dni vyrobíte z 1kWp panelu asi 5–6 kWh elektrické energie, z toho polovinu prodáte přímo v objektu, tj. s nákladem na 600 Kč/MWh. Polovinu potřebujete prodat – je jedno zda v objektu, nebo na trhu z baterie. V baterii musí zůstat jako rezerva minimum pro případ výpadku pro full back up provoz a noční spotřebu střídače i baterie. To znamená, že v takovém případě potřebujete baterii o přibližně třikrát větší kapacitě, než je výkon panelů. Záleží na profilu spotřeby, možnosti akumulace do vody, orientaci panelů.

Shrneme-li to, průměrný náklad na výrobu 1 MWh elektrické energie bude 1 200 Kč. Ve vlastním objektu, bytě, kanceláři či prodejně ji prodáte za 5 000–6 000 Kč/MWh. Zisk tedy bude 4 000 Kč/MWh.

Bytový dům o 36 bytech spotřebuje ročně okolo 50 MWh elektrické energie, tudíž váš zisk z průměrného českého panelového domu bude 200 000 Kč ročně. V nových projektech přitom budou nejspíš mladší lidé s vyšší spotřebou elektřiny.

Alternativa FVE: čerpadla a kogenerační jednotky

Další příjem může být z tepla, popř. chladu. Teplo lze dodávat formou teplé užitkové vody (TUV). Její výhoda spočívá v přibližně stejné spotřebě po celý rok. Druhým způsobem je vytápění objektu. Oběma formám se budeme věnovat samostatně.

K ohřevu vody lze využít po větší část roku tepelné čerpadlo. Ohřev vody je třeba po celý rok. I menší tepelné čerpadlo vzduch-voda má s výjimkou zimy vysoký topný faktor a z nemalé části funguje díky elektrické energii vyrobené fotovoltaickou elektrárnou. Při topném faktoru 5, který není nedosažitelný, a prodejní ceně elektrické energie blížící se nule jsou provozní náklady na tepelné čerpadlo téměř nulové. Pořizovací náklady včetně akumulace nejsou nikterak vysoké. 

Když budete prodávat teplo ve formě TUV za 500 Kč/GJ, což je mimořádně levné (je to jen 1 800 Kč/MWh). Návratnost investice do tepelného čerpadla je okolo 4 let při zachování normální ceny centrálního vytápění asi 1 000 Kč/GJ přibližně 2 roky. Výnos pak bude podle ceny 100 000–200 000 Kč ročně. Roční výnos pak bude nad 100 000 Kč.

V případě, že máte možnost objekt připojit na zemní plyn, můžete v zimním období využít kogenerační jednotku. Pro takto velký projekt stačí kogenerační jednotka o výkonu 7,5 kWe/hod. Tato jednotka za den vyrobí 180 kWh elektrické energie, což odpovídá zimní celodenní spotřebě průměrného bytového domu o 36 bytech. Na prodej budete mít výrobu ze solárních panelů, která je však závislá na počasí a např. letos v lednu byla minimální. Pokud je pěkný den, rovná se denní výroba přibližně výkonu panelů. Přebytky elektrické energie prodáte na spotovém trhu za přibližně 200 eur/MWh, tedy 4 880 Kč/MWh. Roční výroba kogenerační jednotky je přibližně 26 MWh elektrické energie a prodáte ji v objektu za přibližně 130 000 Kč.

Jako odpadní produkt vznikne teplo – 52,5 MWh – při prodejní ceně 1 800 Kč/MWh bude příjem 94 500 Kč. Náklady na zemní plyn jsou 80 500 Kč, na servis a údržbu 20 000 Kč, celkem to činí 100 500 Kč. Zisk za kompletní energetiku je více než 600 000 Kč za rok. Za dobu 20 let to bude 12 mil. Kč. 

Investice bude okolo 5 mil. Kč. V případě fotovoltaiky rostou náklady více méně lineárně, zatímco při kogeneraci dvakrát větší stroj není dvakrát dražší, ale přibližně 1,5×. Větší projekty mají rychlejší návratnost kogenerace, stejně tak tepelná čerpadla.

Při instalaci stejné technologie do stávajícího objektu a doplnění plynové kotelny kogenerací a tepelným čerpadlem bude spotřeba plynu o něco málo nižší než čistě plynové kotelny. Sice nijak výrazně, ale bude nižší. Proto jsou takové projekty realizovatelné i na území Prahy a dalších velkých měst, která hlídají lokální emise. Do příjmu není započítána inflace a ceny tepla jsou nasazeny velice nízko, přibližně na polovinu oproti průměrným cenám tepla v ČR.

Servis, provoz a revize celého zařízení vám naše firma s radostí smluvně zajistí.

Jaroslav Rada

Česká síť s.r.o., Boženy Němcové 120, Domažlice

www.ceskasit.cz

obchod@ceskasit.cz, tel.: +420 777 596 669

Foto: Autor a freepik.com