Komunitní energetika – téma, o kterém se mluví

/0 Komentáře/v , , , , /přidal

Poslední dobou každou chvíli čteme nebo slyšíme o komunitní energetice – kolik se kde nasdílelo megawatthodin nebo dokonce gigawatthodin elektrické energie. Koncept je to zajímavý, ale má svá omezení, a hlavně problém v nastavení české legislativy, která omezuje jeho využití.

Existují dva základní druhy sdílení – mikroverze a „opravdové“ v rámci větší komunity. Mikrosdílení je vhodné, pokud máte na chalupě fotovoltaickou elektrárnu s baterií, čímž si můžete výrazně snížit účet na elektřinu v bytě. Budete platit jen za distribuci, nikoli za výrobu energie. 

Jak zařídit, aby mikrosdílení opravdu fungovalo? 

Zásadní problém v ekonomice celého řešení spočívá v tom, za jakou cenu prodáváte vyrobenou elektrickou energii – zda máte pevnou výkupní cenu (což dnes už nemá téměř nikdo), nebo úplně marginální, popř. zda od vás obchodník vykupuje elektrickou energii za spotovou cenu a poplatek za zprostředkování, odchylku apod. Rovněž je důležité, zda umíte podle odběru v bytě regulovat dodávku z chalupy a jak velkou baterii máte. Pokud je dostatečně velká na téměř celodenní výrobu, pak je jedno, jestli máte pevnou nebo spotovou výkupní cenu.

V čase nízké výkupní ceny se řídí systém podle odběru v bytě, k tomu uspokojí odběr na chalupě a neplatíte za záporné spotové ceny, protože nemáte žádný prodej a všechno spotřebujete na chalupě nebo v bytě.

V případě pro vás výhodné, kladné výkupní ceny, můžete dát na trh kompletní výrobu, popř. také přebytek uskladněný v bateriích, za velice zajímavé ceny – běžně je to okolo 5 Kč/kWh. Optimální by bylo řídit také spotřebu, ale jak ekonomicky, tak technicky lze fungovat i bez toho. Náklady na takovou fotovoltaickou elektrárnu (FVE) od České sítě s výkonem panelů asi 9,5–10 kWp, baterií 32 kWh a chytrým řízením činí kolem 400 000 Kč, včetně DPH. Ročně vyrobí přibližně 11 MWh elektrické energie. Při takto realizované průměrné ceně za úsporu a prodej okolo 4 000 Kč/MWh je roční ekonomický benefit 44 000 Kč. Návratnost je přibližně devět let a při životnosti FVE okolo 20 let to není špatné. Navíc chalupu budete mít na fullback-up a v případě výpadku elektrické energie máte kde být s plným komfortem. Rodinnou ekonomiku přitom může zlepšit elektromobil. Měření dodávek a odběrů energie se v tomto případě uskutečňuje po 15 minutách.

Komunitní energetika ve velkém

Velké sdílení je poněkud problematičtější. Měření dodávek a odběrů energie v komunitě se děje rovněž v patnáctiminutových intervalech. Avšak není to tak jednoduché. V dané lokalitě se nesčítají všechny dodávky a odběry v rámci jedné komunity v dané čtvrthodině, ale v případě odběrů existuje tzv. alokační klíč, který udává, kolik má každé odběrné místo dodávky spotřebovat. Ten celý systém značně nabourává a nezáleží na tom, zda jde o sdílení v rámci bytového domu, nebo mezi třemi sousedními obcemi s rozšířenou působností (nebo po celé ČR).

Není problém zapojit mezi dodavatele větší počet výrobců. Každý prostě přidá svou produkci, všechno se poskládá tak, aby všichni byli spokojení a ekonomika a celková návratnost fungovaly. Sdílející výrobci s jakoukoli baterií budou spokojeni.

Zásadní problém však je na místě spotřeby. Podle alokačního klíče má každé místo spotřeby vyhrazen svůj díl energie, který může odebrat. Když ji neodebere, připadne automaticky obchodníkovi, a to i v případě záporné ceny (jako to bylo např. letos 1. května). Pokud je třeba vyšší odběr energie, musí se nakoupit. Spočítat ekonomiku a řídit dodávky a odběry třeba z tisícovky odběrných míst je dost složité. Optimální by bylo mít v komunitě na místě spotřeby konstantní odběry nebo hodně statisticky podobné zákazníky (mají stejný profil spotřeby), a rovněž tam mít baterie, které vše umožňují řídit. 

Proto není problém vytvořit komunitu s velkou spotřebou – celé bytové domy, kancelářské komplexy, fabriky se čtyřsměnným provozem, bazény, vodárny, čističky odpadních vod, hotely. Poskládat domácnosti bez baterií, aby vše ekonomicky fungovalo, je nemožné. Jednotlivé domácnosti jsou do tohoto systému integrovatelné jen jako celé bytové domy nebo jejich větší části.

Řešení: komunitní energetické družstvo

Dobře nastavená komunita může mít pro všechny zúčastněné velice zajímavé ekonomické a ekologické i bezpečnostní benefity. Návratnost může být díky dotaci KOMUNERG č. 1/2025 okolo čtyř až pěti let, při rozumném nastavení okolo sedmi let včetně započtení úroků.

Problematika je to velice složitá, specifická a náročná po všech stránkách od právní přes výstavbu a řízení po vyúčtování. Proto jsme pro tento projekt připravili komunitní energetické družstvo, kde máte možnost být jako výrobce, spotřebitel nebo investor se zhodnocením peněz ve výši 7 % ročně až na 20 let.

Naše koncepce komunitního energetického družstva směřuje k tomu, aby budovalo energeticky soběstačné komunity s minimální závislostí na vnějších sítích, ekonomickou bezpečnost. Cílem je nízká a předvídatelná cena energie, její maximální samovýroba jak místně, tak v rámci komunity fotovoltaickými elektrárnami (doplněná o krátkodobou akumulaci), v zimě kogeneračními jednotkami s maximálním využitím odpadního tepla. V případě vhodných podmínek lze doplnit o další možnosti, jako je trigenerace, větrná energie, bioplyn, dřevní plyn nebo dlouhodobé skladování energie.

Celá ekonomika projektu a všech jeho členů bude optimalizovaná chytrým obchodováním na trhu, a především spoluprací s obchodníky a poskytováním služeb výkonové a obchodní rovnováhy. V rámci komunity se budeme snažit spojovat členy do větších energetických celků. Např. pro developerské projekty je to cesta, jak ušetřit za budování energetiky, získat levně funkční projekt s nulovou energetickou bilancí a s nulovými investičními náklady.

Na místě spotřeby to znamená zlepšení ESG bez nutnosti investic, levnější energii a popř. vlastní energetiku, např. z kogeneračních jednotek, které vám zajistí energetickou bezpečnost. Nebudete závislí jen na distribuční síti elektrické energie, ale budete mít záložní zdroj a nejspíš i baterie. A když máte kam nainstalovat fotovoltaické panely, tak i vlastní výrobu elektrické energie, když nebude možné využít odpadní teplo z kogenerační jednotky. V případě větších celků lze i v termální baterii skladovat energii na zimu.

Dovedu si představit jako lokální energetiku celou ulici, vesnici, městys nebo městskou čtvrť. Zapojení teplárny, fotovoltaik a sezonní akumulace energie vybuduje ekonomicky a technicky velice odolnou oblast, která může být z hlediska energetiky zcela nezávislá na vnějším světě. Pro Ukrajince to v jejich vlasti může být např. rozdíl mezi relativně normálním životem a bojem o přežití.

Navíc takto postavená energetika je velice bezpečná. Centrální elektrárna, síť velmi vysokého napětí a jeho vedení či rozvodny jsou vysoce centralizované. Loni v červenci jsme v ČR pocítili důsledky poškození jen jednoho vedení a rozpadla se kompletně celá energetika. 

V případě zničení několika z rozvoden by energetiku – a tím celý stát – vyřadilo z normálního fungování na několik let. Výroba takto velkých traf je otázkou několika let, a to ve fungujícím státě s fungující továrnou, dopravou, dodávkou materiálu. 

Celkem je u nás 41 rozvoden velmi vysokého napětí, zbytek je na napětí nižším než 400 kV. Celá Praha je přitom závislá na čtyřech a pátá se staví. Pro zničení kompletní centralizované energetiky stačí několik málo bomb, maximálně desítek. Navíc nejsou téměř nijak chráněné. Zato lokální energetiku nelze jednoduše zničit. V lokální energetice může být zapojena např. také bioplynová stanice, elektrárna na štěpku apod., což zlevní energie obyvatelům, a díky bateriím, FVE a dalším zdrojům mohou fungovat dlouhodobě v ostrovním provozu. Zapojení elektromobility dovede výrazně zlepšit ekonomiku, bezpečnost (např. na Krymu se v době psaní tohoto článku nedal sehnat benzín ani nafta, stejně tak na Kubě) i využitím sdílených prostředků; příkladem může být Město Touškov, kde v pracovní době slouží flotila elektromobilů úředníkům města a městskému úřadu pro služební cesty, zatímco mimo pracovní dobu a o víkendech je k dispozici občanům.

Bližší informace budou postupně zveřejněny na www.komunitnienergetickedruzstvo.cz

Jaroslav Rada, Česká síť s.r.o., Boženy Němcové 120, Domažlice

www.ceskasit.cz

obchod@ceskasit.cz, tel.: +420 777 596 669

 

V energetice jsou klíčová data a schopnost celý systém řídit

/0 Komentáře/v , , , , /přidal

Svět energetiky prochází dynamickou proměnou, kde hlavní roli hraje dekarbonizace, soběstačnost a chytré řízení spotřeby. Společnost E.ON Energy Solutions na tento trend dlouhodobě reaguje a profiluje se jako klíčový partner pro firemní zákazníky, municipality i velké developerské projekty. Provozuje rozsáhlé portfolio decentrálních zdrojů – od fotovoltaických a vodních elektráren až po vysoce efektivní kogenerační jednotky a moderní kotelny.

Úspěch takto komplexních projektů však nestojí pouze na technologiích. Spočívá především v jasné vizi a schopnosti propojovat byznys s inovacemi. Stojí na důvěře a dlouhodobém partnerství, zkušenostech lidí i jejich schopnosti učit se novým věcem. Jaká řešení si dnes trh nejvíce žádá, jak lze efektivně skloubit ekologii s ekonomickou realitou developmentu a co je důležité pro municipality? Na tyto i mnohé další otázky odpovídala Lenka Vaněk, vedoucí divize Energy Infrastructure Solutions (EIS) pro Českou republiku. 

Do E.ON Energy Solutions jste letos na jaře přišla se zkušenostmi z oblasti inovací a dekarbonizace. S jakou hlavní vizí a prioritami jste převzala vedení tuzemské divize Energy Infrastructure Solutions?

Zákazníci dnes nepotřebují další technologii. Mají potřebu vyřešit svůj konkrétní problém. Když se bavíme s firmami, developery nebo městy, málokdy začínají otázkou, jakou technologii si mají pořídit. Častěji řeší, jestli budou mít dostatek energie pro další rozvoj, jakým způsobem dokážou udržet náklady pod kontrolou nebo jak se mají připravit na rostoucí nároky na elektrifikaci. V některých lokalitách už dnes není největší otázkou cena energie, ale dostupné kapacity sítě a řešení možného dalšího rozvoje. A právě to mění způsob, jakým se o energetice přemýšlí. Mou prioritou je proto dívat se na energetiku očima zákazníka a pomáhat budovat infrastrukturu, která podpoří jeho byznys i budoucí růst.

Pro facility manažery a developery je energetika jedním z klíčových témat už ve fázi projektu. Jak se mění požadavky těchto vašich zákazníků? 

Největší změna podle mne spočívá v tom, že energetika přestává být technickou disciplínou a stává se součástí rozhodování o hodnotě celé nemovitosti. Ještě před několika lety se zákazníci často ptali na konkrétní technologie. Dnes se mnohem častěji bavíme o tom, jak bude budova nebo celá lokalita fungovat za několik let, jak zvládne rostoucí spotřebu energie nebo jak bude připravena na nové požadavky nájemců. Budovy už mezi sebou nebudou soutěžit jen architekturou či lokalitou. Stále více si budou konkurovat tím, jak efektivně dokážou pracovat s energií a jak dobře jsou připravené na budoucí potřeby svých uživatelů. Proto roste zájem o komplexní energetická řešení a stále častěji řešíme energetiku na úrovni celých lokalit nebo městských čtvrtí.

Udržitelnost a certifikace jsou dnes pro komerční nemovitosti standardem. Jakým způsobem pomáhá divize EIS developerům a vlastníkům budov dosáhnout ekologických standardů a zároveň udržet ekonomickou efektivitu provozu budov?

Zákazníkům pomáháme navrhnout energetická řešení tak, aby splnila požadavky certifikací, byla ekonomicky smysluplná a dlouhodobě zvyšovala hodnotu budovy. V praxi to znamená hledání správné kombinace technologií a způsobu jejich řízení. Může jít o fotovoltaiku, tepelná čerpadla, efektivní vytápění a chlazení, akumulaci energie nebo inteligentní řízení spotřeby. Certifikace jako BREEAM nebo LEED dnes vnímám podobně jako technický průkaz auta. Jsou důležitým potvrzením určité kvality a standardu. O tom, jestli bude budova skutečně úspěšná, ale nakonec rozhodne její každodenní provoz. Proto se díváme na celý životní cyklus budovy, nejen na počáteční investici.

Facility manažeři často bojují i s optimalizací nákladů v již existujících starších objektech. Jaké jsou v oblasti energetické infrastruktury nejrychlejší a nejefektivnější kroky, které mohou přinést úspory v případě takových budov? 

Nejlevnější energie často bývá ta, kterou nemusíme vyrobit či nakoupit. Mnohdy zjistíme, že budova má technologie za miliony korun, ale jejich nastavení už několik let nikdo systematicky neřešil. Nejrychlejší výsledky proto obvykle nepřináší nová investice, ale lepší práce s daty, optimalizace vytápění, chlazení nebo vzduchotechniky. Doporučuji tedy začít kvalitní analýzou provozu. Teprve když víte, kde energie skutečně mizí, dává smysl rozhodovat se o dalších investicích.

Velkým tématem je i energetická flexibilita a zapojování budov do agregačních bloků. Jsou na to české firmy a municipality připraveny?

Technologicky ano. Otázkou je spíš ekonomika. Převážná část větších firem nebo měst dnes už ví, co flexibilita znamená, a často mají k dispozici zařízení, která by bylo možné zapojit. V praxi ale narážíme na rozdíl mezi očekáváním zákazníků a aktuálními podmínkami trhu. Ne každý projekt vyjde ekonomicky zajímavě hned na první pohled. To ale podle mě není důvod tuto oblast odepsat. Flexibilita bude postupně získávat na významu – podobně jako si trh v minulých letech osvojil fotovoltaiku či bateriová úložiště.

Města a obce obvykle mívají jiné potřeby a delší rozhodovací cykly než soukromý development. Jak k nim přistupujete a co jim E.ON EIS může nabídnout třeba v oblasti komunitní energetiky?

Města a obce obvykle nevnímají energetiku jako samostatné téma. Je součástí širších rozhodnutí o rozvoji území, veřejných službách a kvalitě života obyvatel. Každá obec je samozřejmě jiná, ale velmi často řešíme modernizaci tepelného hospodářství, veřejné osvětlení nebo možnosti využití lokálních zdrojů energie. Důležité je přitom najít řešení, která budou dlouhodobě ekonomicky udržitelná a současně budou z pohledu obyvatel i vedení města dávat smysl. Komunitní energetiku proto nevnímám jen jako sdílení elektřiny. Je to příležitost lépe využít místní zdroje a lépe navázat výrobu a spotřebu energie přímo v místě, kde vzniká. Hezkým příkladem je v tomto směru i platforma Propojeno, která ukazuje nové možnosti sdílení energie mezi jednotlivými účastníky komunitní energetiky. Budoucnost podle mne nebude stát na jedné převratné technologii. Bude stát na schopnosti chytře kombinovat různé zdroje, infrastrukturu a potřeby konkrétního města nebo obce.

Ve firmě kladete velký důraz na budování dlouhodobých partnerství. Co je podle vás nejdůležitějším předpokladem pro to, aby partnerství mezi dodavatelem energetických řešení a jeho klienty opravdu fungovalo?

Schopnost pochopit, co zákazník skutečně potřebuje. Energetické projekty jsou specifické tím, že jejich skutečný přínos se často ukáže až po několika letech provozu. Proto je důležité, aby vztah nekončil podpisem smlouvy nebo předáním technologie. Důvěra vzniká ve chvíli, kdy zákazník ví, že se na vás může spolehnout i ve chvíli, kdy se okolní podmínky změní.

V minulosti jste vedla inovační platformu EY wavespace a v ČEZ ESCO jste se věnovala dekarbonizaci. Které technologické trendy v energetice považujete pro nejbližší roky za klíčové?

Kdybych měla vybrat tři oblasti, byly by to elektrifikace, decentralizace a práce s daty. Spotřeba elektřiny poroste prakticky ve všech segmentech. Současně bude přibývat lokálních zdrojů energie, bateriových úložišť a dalších technologií. Klíčovou roli ale nakonec sehrají data a schopnost celý systém řídit. Právě tady vidím velký potenciál umělé inteligence. Nepomůže tím, že nahradí energetiky nebo facility manažery, ale tím, že jim umožní lépe pracovat se stále složitějším prostředím.

Energetika prochází nejrychlejší transformací v historii a manažerské role jsou v tomto odvětví extrémně náročné na neustálé učení se novým věcem. Kde berete inspiraci a čerpáte energii pro svou práci?

Myslím, že mám velké štěstí, že pracuji v oboru, který se právě teď mění doslova před očima. Na energetice mě navíc baví i to, že už dávno není jen o energiích. Potkává se v ní technologie, digitalizace, investice, development, průmysl i potřeby běžných lidí. Inspiraci často hledám i mimo obor. Ráda sleduji, jak podobné výzvy řeší jiné firmy a odvětví, protože ty nejlepší nápady často vznikají právě na rozhraní různých světů. Velkým zdrojem energie pro mne je samozřejmě rodina. Vedle dospívajících dětí člověk rychle zjistí, že život má vlastní strategii. A to se občas hodí i v manažerské práci.

Jana Hrabětová

Foto: KIVA photography / Vladimír Novotný

URBIS Brno 2026

/0 Komentáře/v , , /přidal

Najdete nás v pavilonu V na stánku č. 10

Na veletrhu URBIS v termínu 2.- 4. 6. 2026, vás rádi přivítáme na stánku časopisu Development News & Facility Manager,

spolu s našimi spoluvystavovateli.

Těšíme se na vaši návštěvu.

Energetika: Nutné zlo, nebo „oslíček“ s trvalým výnosem?

/0 Komentáře/v , , , , , /přidal

Energetika v moderním pojetí není jen elektrická energie, ale i teplo, chlad a v případě, že máte parkovací místa, tak i doprava.

V případě jakéhokoli projektu nezáleží na tom, zda jde o existující, nebo nový bytový dům, kancelářský komplex, továrnu, školu, popř. třeba čistírnu odpadních vod. Záleží na tom, jak dobře je budova navržena, postavena a provozována. 

Téměř každý objekt lze změnit na energeticky soběstačný

S energiemi jsou spojeny rozvody, měření, fakturace, údržba… Samé náklady, ale výnosy nikde. K tomu ESG, energetické štítky a pasy aj. Jak z toho ven? Dnes lze při troše plánování – a ne s až tak velkou investicí – přetvořit nejen bytový dům v energeticky téměř soběstačný. Např. v Praze lze s investicí v hodnotě jednoho bytu přestavět dům s 50 byty, aby splnil tento cíl. Navíc bude energeticky – a tím i ekonomicky – velice bezpečný a pro majitele bude generovat další trvalý příjem. Ten je v tomto případě zajištěn i při rozprodeji celého developerského projektu a vy si ponecháte jen energetiku.

Nejlépe vyrobitelná a nejhůře skladovatelná je elektrická energie. Můžete ji přeměnit na peníze – optimálně formou jejího prodeje přímo v objektu nebo přímým prodejem na trhu, popř. ji lze přeměnit na teplo, chlad či dopravu.

V tuzemských podmínkách vyrobíte elektrickou energii v podstatě jen dvěma způsoby. Hlavním a nejlevnějším způsobem je její výroba fotovoltaickou elektrárnou (FVE). Dopadající fotony přeměníte na elektrickou energii, kterou můžete využít okamžitě, nebo ji akumulovat pro pozdější využití optimálně v LiFePol bateriích o dostatečné kapacitě. Brzy se bude nejspíš skladovat v sodíkových bateriích, které budou časem levnější, bezpečnější a mají nižší provozní parametry (zvláště při nízkých teplotách) než lithiové baterie. Dnes nejsou tak drahé, jak si mnozí myslí, a tvoří většinu ekonomiky provozu fotovoltaické elektrárny. Když svítí slunce, vyrábějí všichni a silovou část energie lze občas nakoupit i se ziskem. Většinou však zisk padne za oběť regulované části ceny elektrické energie, tedy distribuci.

Bez výpočtů a baterií to nejde

Uveďme si jako příklad větší FVE, např. v bytovém domě. Bez baterií se dá FVE pořídit za zhruba 15 000 Kč bez DPH za 1 kWp panelů. Ročně vyrobí okolo 1 MWh elektrické energie, přičemž provozní náklady velkých instalací jsou oproti výrobě zanedbatelné a životnost je 25 a více let, nejspíš okolo 40 let. Za těchto podmínek jsou náklady na výrobu 1 MWh elektrické energie 600 Kč bez DPH. Přitom distribuce téže energie dnes v tarifu C02D stojí 2 500 Kč. Když ji prodáte ve svém objektu přímo z výroby za cenu distribuce, máte výnos 1 900 Kč/MWh.

Problém je, že spotřebujete jen malou část výroby; ta je stejně jako spotřeba totiž proměnlivá. Navíc, když budete chtít prodat přebytky, tak na trhu bude nejspíš cena minimální až záporná a mimo spotový trh nejspíš rozumnou výkupní cenu nedostanete.

Proto jsou třeba baterie. Otázkou je, jak velké a kolik. Možná to můžeme vzít z druhé strany. Životnost baterií je asi 20 let při denním využití. V současné době se baterie do větších celků dodávají včetně hybridního střídače, kabeláže, řízení za přibližně 7 000 Kč/kWh kapacity. Při 6 000 cyklech je náklad na uložení 1 MWh elektrické energie 1 200 Kč/MWh. Když si ji vyrobíte sami, je celkový náklad 1 800 Kč/MWh. V pěkném slunečném dni vyrobíte z 1kWp panelu asi 5–6 kWh elektrické energie, z toho polovinu prodáte přímo v objektu, tj. s nákladem na 600 Kč/MWh. Polovinu potřebujete prodat – je jedno zda v objektu, nebo na trhu z baterie. V baterii musí zůstat jako rezerva minimum pro případ výpadku pro full back up provoz a noční spotřebu střídače i baterie. To znamená, že v takovém případě potřebujete baterii o přibližně třikrát větší kapacitě, než je výkon panelů. Záleží na profilu spotřeby, možnosti akumulace do vody, orientaci panelů.

Shrneme-li to, průměrný náklad na výrobu 1 MWh elektrické energie bude 1 200 Kč. Ve vlastním objektu, bytě, kanceláři či prodejně ji prodáte za 5 000–6 000 Kč/MWh. Zisk tedy bude 4 000 Kč/MWh.

Bytový dům o 36 bytech spotřebuje ročně okolo 50 MWh elektrické energie, tudíž váš zisk z průměrného českého panelového domu bude 200 000 Kč ročně. V nových projektech přitom budou nejspíš mladší lidé s vyšší spotřebou elektřiny.

Alternativa FVE: čerpadla a kogenerační jednotky

Další příjem může být z tepla, popř. chladu. Teplo lze dodávat formou teplé užitkové vody (TUV). Její výhoda spočívá v přibližně stejné spotřebě po celý rok. Druhým způsobem je vytápění objektu. Oběma formám se budeme věnovat samostatně.

K ohřevu vody lze využít po větší část roku tepelné čerpadlo. Ohřev vody je třeba po celý rok. I menší tepelné čerpadlo vzduch-voda má s výjimkou zimy vysoký topný faktor a z nemalé části funguje díky elektrické energii vyrobené fotovoltaickou elektrárnou. Při topném faktoru 5, který není nedosažitelný, a prodejní ceně elektrické energie blížící se nule jsou provozní náklady na tepelné čerpadlo téměř nulové. Pořizovací náklady včetně akumulace nejsou nikterak vysoké. 

Když budete prodávat teplo ve formě TUV za 500 Kč/GJ, což je mimořádně levné (je to jen 1 800 Kč/MWh). Návratnost investice do tepelného čerpadla je okolo 4 let při zachování normální ceny centrálního vytápění asi 1 000 Kč/GJ přibližně 2 roky. Výnos pak bude podle ceny 100 000–200 000 Kč ročně. Roční výnos pak bude nad 100 000 Kč.

V případě, že máte možnost objekt připojit na zemní plyn, můžete v zimním období využít kogenerační jednotku. Pro takto velký projekt stačí kogenerační jednotka o výkonu 7,5 kWe/hod. Tato jednotka za den vyrobí 180 kWh elektrické energie, což odpovídá zimní celodenní spotřebě průměrného bytového domu o 36 bytech. Na prodej budete mít výrobu ze solárních panelů, která je však závislá na počasí a např. letos v lednu byla minimální. Pokud je pěkný den, rovná se denní výroba přibližně výkonu panelů. Přebytky elektrické energie prodáte na spotovém trhu za přibližně 200 eur/MWh, tedy 4 880 Kč/MWh. Roční výroba kogenerační jednotky je přibližně 26 MWh elektrické energie a prodáte ji v objektu za přibližně 130 000 Kč.

Jako odpadní produkt vznikne teplo – 52,5 MWh – při prodejní ceně 1 800 Kč/MWh bude příjem 94 500 Kč. Náklady na zemní plyn jsou 80 500 Kč, na servis a údržbu 20 000 Kč, celkem to činí 100 500 Kč. Zisk za kompletní energetiku je více než 600 000 Kč za rok. Za dobu 20 let to bude 12 mil. Kč. 

Investice bude okolo 5 mil. Kč. V případě fotovoltaiky rostou náklady více méně lineárně, zatímco při kogeneraci dvakrát větší stroj není dvakrát dražší, ale přibližně 1,5×. Větší projekty mají rychlejší návratnost kogenerace, stejně tak tepelná čerpadla.

Při instalaci stejné technologie do stávajícího objektu a doplnění plynové kotelny kogenerací a tepelným čerpadlem bude spotřeba plynu o něco málo nižší než čistě plynové kotelny. Sice nijak výrazně, ale bude nižší. Proto jsou takové projekty realizovatelné i na území Prahy a dalších velkých měst, která hlídají lokální emise. Do příjmu není započítána inflace a ceny tepla jsou nasazeny velice nízko, přibližně na polovinu oproti průměrným cenám tepla v ČR.

Servis, provoz a revize celého zařízení vám naše firma s radostí smluvně zajistí.

 

Jaroslav Rada

Česká síť s.r.o., Boženy Němcové 120, Domažlice

www.ceskasit.cz

obchod@ceskasit.cz, tel.: +420 777 596 669

 

Foto: Autor a freepik.com

 

M2C nasazuje robotický odpadkový koš P.E.P.E.

/0 Komentáře/v , , , , /přidal

Společnost M2C, přední poskytovatel služeb v oblasti bezpečnosti, facility managementu a technologických řešení, rozšiřuje své portfolio o zcela autonomní robotický koš P.E.P.E. Ten samostatně brázdí chodby obchodních center, sbírá odpadky od návštěvníků a zároveň plní funkci multimediálního komunikačního kanálu.

Robot pracuje bez dozoru a přesně podle nastaveného plánu. Díky kombinaci umělé inteligence, kamer a senzorů se P.E.P.E. samostatně orientuje v prostoru, mapuje své okolí a automaticky se vyhýbá překážkám včetně návštěvníků. Prostřednictvím velké obrazovky pak plní informativní funkci a slouží také jako reklamní nosič. 

Robot již prokázal svou hodnotu v reálném provozu. „Kromě toho, že nám reálně pomáhá s úklidem, je robot zpestřením pro návštěvníky, kteří na něj reagují pozitivně a rádi do něj odpadky odkládají,“ říká Ondřej Pěnička, ředitel divize facility managementu společnosti M2C, a dodává, že se robot v terénu pohybuje např. v OC Harfa v Praze.

P.E.P.E. disponuje inteligentním systémem dobíjení s výdrží baterie až devět hodin a dokáže unést až 40 kg odpadu. Po vyčerpání baterie se robot samostatně vrátí do dokovací stanici a dobije se bez nutnosti zásahu obsluhy. Vzdálená správa je možná prostřednictvím mobilní aplikace přes wifi a cloudové připojení.

Jméno P.E.P.E. nevzniklo náhodou. Tento robotický koš v sobě spojuje klíčové vlastnosti, jejichž počáteční písmena tvoří jeho název: je praktický, efektivní, k návštěvníkům přívětivý (díky naprogramovanému úsměvu) a zároveň ekologický.

PR, Foto: Archiv M2C

Podle toho, jak bude místo – box

M2C působí v oblasti péče o nemovitosti, integrovaného facility managementu, bezpečnostních služeb a technologických řešení pro správu budov a vývoje software. Skupina je aktivní ve 13 zemích Evropy, kde poskytuje komplexní služby pro průmyslové areály, retail, obchodní centra, logistiku a komerční nemovitosti. Důraz klade na inovace, digitalizaci procesů a ESG odpovědnost. Od června 2025 je společnost kótovaná na pražské burze.