Zatímco před pěti lety byla elektromobilita v rezidenční výstavbě okrajovým tématem, dnes ji do projektů tlačí evropská legislativa i budoucí obyvatelé. Otázka už nezní, zda nabíjecí infrastrukturu řešit, ale jak ji v bytovém domě připravit, aby sloužila desítky let. 

O tom jsme mluvili s Lukášem Jablončíkem, zakladatelem a CEO společnosti Wattee, která pro bytové domy, SVJ a developery staví chytré nabíjení na vlastní technologii vyvinuté a vyrobené v Česku.

Jak se za posledních pět let změnil přístup developerů k nabíjecí infrastruktuře v bytových domech?

Před pěti lety to ještě nebylo zásadní téma. Pořád se spekulovalo, jestli elektromobilita vůbec přijde. Dnes je to věc, kterou developer řešit musí. Liší se jen míra: někdo splní minimum, tedy připraví rozvaděč a odběrné místo, jiný osadí celý dům wallboxy a umí to obyvatelům i prodat.

Co pro českého developera prakticky znamená revize EPBD a nařízení AFIR?

Že to přestává být „nice to have“. Nové projekty musí mít část parkovacích míst připravenou pro elektromobilitu, kabeláž a aspoň jednu nabíječku – a další povinnosti přibývají. Posouváme se z roviny „chci, nechci“ do roviny „musím“.

S jakou nejčastější chybou developerů se setkáváte, když řeší nabíjení v bytovém domě poprvé?

Developer chce postavit dům co nejrychleji a nejlevněji – a jít na další projekt. Jenže levné řešení na začátku zadělává často na problém do budoucna. Pokud se elektromobilita rozvine, jak to vypadá, bude tu 20, 30, 50 let. Největší chybou je říct si „nějak to uděláme a ono to dopadne“. Je potřeba dům navrhnout tak, aby ho lidé mohli reálně používat desítky let a nemuselo se to za pět let předělávat.

Kolik nabíjecích stání doporučujete pro nový dům a jak se řeší omezená kapacita přípojky?

Zdravý kompromis je osadit wallboxy tam, kde je o něpo nich reálná poptávka, přidat rezervu a na zbylá místa nachystat přípravu, aby se v budoucnu mohl jednoduše připojit každý. Dům má jen určitou rezervovanou kapacitu a distributor nám ji nemusí navýšit. S tím pracujeme pomocí dynamického řízení výkonu, které kapacitu rovnoměrně rozdělí mezi všechny, kdo zrovna nabíjejí, a hlídá, aby nikdy nedošlo k jejímu překročení. Navíc to otevírá i nové modely. Kdo chce nabít rychle, zaplatí víc, kdo má čas, dobije levněji.

Můžete přiblížit reálné náklady na jedno stání?

Děláme projekty od 10 wallboxů až po přípravu pro 150, dokonce jednáme i o projektu s 250 až 280 body. Počáteční náklady na odběrné místo a rozvaděč jsou zhruba stejné pro 20 nebo 50 wallboxů, takže čím méně bodů, tím vyšší cena na jeden. V menším projektu o 10 wallboxech se dostáváme rámcově na 100 000 Kč za bod, ve větším nad 50 wallboxů na 45 000 až 55 000 Kč za bod včetně infrastruktury.

Můžete uvést konkrétní projekt, kde je vaše řešení vidět v praxi?

Dobrým příkladem je SVJ Nad Smetankou, kde jsme ve dvou podzemních podlažích osadili 52 nabíjecích stanic. Dodali jsme řešení na klíč: od projektové dokumentace a požárně-bezpečnostního řešení přes výstavbu a revize až po administrativu u distributora a vyřízení dotace. Wallboxy s regulací výkonu 1,4 až 11 kW jsme rozdělili do osmi větví a řídíme je centrálně z jedné aplikace, takže ani při plně obsazených garážích nepřekročíme dostupnou kapacitu. Každý rezident si nabíjení ovládá v mobilní aplikaci, vidí historii i náklady. Rozúčtování běží automaticky podle reálné spotřeby, nevznikají nedoplatky a správce s tím nemá žádné starosti.

Dává smysl kombinovat nabíječky s fotovoltaikou a baterií?

Naprosto. Bytové domy mají obvykle malou střechu, takže veškerou energii z fotovoltaiky spotřebují buď ve společných prostorách, nebo se přebytky ukládají do aut. Auto je v našem modelu další baterie. Navíc statistiky říkají, že třetina až polovina aut v domě zůstává celý týden na místě, zvlášť ve velkých městech, kde lidé jezdí MHD. Vždy je tedy kam elektřinu uložit.

Jak je to s požární bezpečností a pojistitelností v podzemních garážích?

Lidé z ní mají obavy a rozumím tomu. Ve zprávách vidíme, že shořel elektromobil, ale milion těch, které neshořely, se neukazuje. Bezpečnost řešíme na všech úrovních, od developera přes požárně-bezpečnostní řešení po hasiče. Pojišťovna se ptá jednoduše: splňujete všechny normy? Pokud ano, pojistí prakticky cokoli. Problém nastává až při incidentu, kdy soudní znalec hledá chyby v infrastruktuře nebo dokumentaci. Proto je důležité postavit vše správně.

Jak nabíjecí infrastruktura ovlivní tržní hodnotu bytů?

Když si dnes vybírám byt s parkováním a mám elektromobil, vyberu si ten, kde je příprava hotová. Ta stojí zhruba 15 000–25 000 Kč na jedno místo, ale hodnotu bytu zvýší o mnohem víc. Kupující ví, že nebude muset investovat statisíce a bude pohodlně nabíjet doma. S rostoucí elektromobilitou budou a dnes už reálně jsou byty s vyřešenou infrastrukturou jednoznačně žádanější a hodnotnější.

Čím se Wattee liší od konkurence?

My nedodáváme nabíječku, ale jistotu, že máte ráno nabité auto. Jsme partnerem developera i SVJ od první studie až po provoz a servisní smlouvou garantujeme, že řešení dlouhodobě funguje. Neustále hledáme cesty, jak nabíjení zlevnit, třeba propojením bytových domů s výrobci fotovoltaiky, a přes komunitní energetiku, kde dům získá silovou elektřinu za 1,50 Kč místo 4 Kč. A protože máme všechny wallboxy v dohledovém centru, případné problémy často odhalíme dřív než sám uživatel.

PR

Foto: Archiv Wattee