Energetika: Nutné zlo, nebo „oslíček“ s trvalým výnosem?

/0 Komentáře/v , , , , , /přidal

Energetika v moderním pojetí není jen elektrická energie, ale i teplo, chlad a v případě, že máte parkovací místa, tak i doprava.

V případě jakéhokoli projektu nezáleží na tom, zda jde o existující, nebo nový bytový dům, kancelářský komplex, továrnu, školu, popř. třeba čistírnu odpadních vod. Záleží na tom, jak dobře je budova navržena, postavena a provozována. 

Téměř každý objekt lze změnit na energeticky soběstačný

S energiemi jsou spojeny rozvody, měření, fakturace, údržba… Samé náklady, ale výnosy nikde. K tomu ESG, energetické štítky a pasy aj. Jak z toho ven? Dnes lze při troše plánování – a ne s až tak velkou investicí – přetvořit nejen bytový dům v energeticky téměř soběstačný. Např. v Praze lze s investicí v hodnotě jednoho bytu přestavět dům s 50 byty, aby splnil tento cíl. Navíc bude energeticky – a tím i ekonomicky – velice bezpečný a pro majitele bude generovat další trvalý příjem. Ten je v tomto případě zajištěn i při rozprodeji celého developerského projektu a vy si ponecháte jen energetiku.

Nejlépe vyrobitelná a nejhůře skladovatelná je elektrická energie. Můžete ji přeměnit na peníze – optimálně formou jejího prodeje přímo v objektu nebo přímým prodejem na trhu, popř. ji lze přeměnit na teplo, chlad či dopravu.

V tuzemských podmínkách vyrobíte elektrickou energii v podstatě jen dvěma způsoby. Hlavním a nejlevnějším způsobem je její výroba fotovoltaickou elektrárnou (FVE). Dopadající fotony přeměníte na elektrickou energii, kterou můžete využít okamžitě, nebo ji akumulovat pro pozdější využití optimálně v LiFePol bateriích o dostatečné kapacitě. Brzy se bude nejspíš skladovat v sodíkových bateriích, které budou časem levnější, bezpečnější a mají nižší provozní parametry (zvláště při nízkých teplotách) než lithiové baterie. Dnes nejsou tak drahé, jak si mnozí myslí, a tvoří většinu ekonomiky provozu fotovoltaické elektrárny. Když svítí slunce, vyrábějí všichni a silovou část energie lze občas nakoupit i se ziskem. Většinou však zisk padne za oběť regulované části ceny elektrické energie, tedy distribuci.

Bez výpočtů a baterií to nejde

Uveďme si jako příklad větší FVE, např. v bytovém domě. Bez baterií se dá FVE pořídit za zhruba 15 000 Kč bez DPH za 1 kWp panelů. Ročně vyrobí okolo 1 MWh elektrické energie, přičemž provozní náklady velkých instalací jsou oproti výrobě zanedbatelné a životnost je 25 a více let, nejspíš okolo 40 let. Za těchto podmínek jsou náklady na výrobu 1 MWh elektrické energie 600 Kč bez DPH. Přitom distribuce téže energie dnes v tarifu C02D stojí 2 500 Kč. Když ji prodáte ve svém objektu přímo z výroby za cenu distribuce, máte výnos 1 900 Kč/MWh.

Problém je, že spotřebujete jen malou část výroby; ta je stejně jako spotřeba totiž proměnlivá. Navíc, když budete chtít prodat přebytky, tak na trhu bude nejspíš cena minimální až záporná a mimo spotový trh nejspíš rozumnou výkupní cenu nedostanete.

Proto jsou třeba baterie. Otázkou je, jak velké a kolik. Možná to můžeme vzít z druhé strany. Životnost baterií je asi 20 let při denním využití. V současné době se baterie do větších celků dodávají včetně hybridního střídače, kabeláže, řízení za přibližně 7 000 Kč/kWh kapacity. Při 6 000 cyklech je náklad na uložení 1 MWh elektrické energie 1 200 Kč/MWh. Když si ji vyrobíte sami, je celkový náklad 1 800 Kč/MWh. V pěkném slunečném dni vyrobíte z 1kWp panelu asi 5–6 kWh elektrické energie, z toho polovinu prodáte přímo v objektu, tj. s nákladem na 600 Kč/MWh. Polovinu potřebujete prodat – je jedno zda v objektu, nebo na trhu z baterie. V baterii musí zůstat jako rezerva minimum pro případ výpadku pro full back up provoz a noční spotřebu střídače i baterie. To znamená, že v takovém případě potřebujete baterii o přibližně třikrát větší kapacitě, než je výkon panelů. Záleží na profilu spotřeby, možnosti akumulace do vody, orientaci panelů.

Shrneme-li to, průměrný náklad na výrobu 1 MWh elektrické energie bude 1 200 Kč. Ve vlastním objektu, bytě, kanceláři či prodejně ji prodáte za 5 000–6 000 Kč/MWh. Zisk tedy bude 4 000 Kč/MWh.

Bytový dům o 36 bytech spotřebuje ročně okolo 50 MWh elektrické energie, tudíž váš zisk z průměrného českého panelového domu bude 200 000 Kč ročně. V nových projektech přitom budou nejspíš mladší lidé s vyšší spotřebou elektřiny.

Alternativa FVE: čerpadla a kogenerační jednotky

Další příjem může být z tepla, popř. chladu. Teplo lze dodávat formou teplé užitkové vody (TUV). Její výhoda spočívá v přibližně stejné spotřebě po celý rok. Druhým způsobem je vytápění objektu. Oběma formám se budeme věnovat samostatně.

K ohřevu vody lze využít po větší část roku tepelné čerpadlo. Ohřev vody je třeba po celý rok. I menší tepelné čerpadlo vzduch-voda má s výjimkou zimy vysoký topný faktor a z nemalé části funguje díky elektrické energii vyrobené fotovoltaickou elektrárnou. Při topném faktoru 5, který není nedosažitelný, a prodejní ceně elektrické energie blížící se nule jsou provozní náklady na tepelné čerpadlo téměř nulové. Pořizovací náklady včetně akumulace nejsou nikterak vysoké. 

Když budete prodávat teplo ve formě TUV za 500 Kč/GJ, což je mimořádně levné (je to jen 1 800 Kč/MWh). Návratnost investice do tepelného čerpadla je okolo 4 let při zachování normální ceny centrálního vytápění asi 1 000 Kč/GJ přibližně 2 roky. Výnos pak bude podle ceny 100 000–200 000 Kč ročně. Roční výnos pak bude nad 100 000 Kč.

V případě, že máte možnost objekt připojit na zemní plyn, můžete v zimním období využít kogenerační jednotku. Pro takto velký projekt stačí kogenerační jednotka o výkonu 7,5 kWe/hod. Tato jednotka za den vyrobí 180 kWh elektrické energie, což odpovídá zimní celodenní spotřebě průměrného bytového domu o 36 bytech. Na prodej budete mít výrobu ze solárních panelů, která je však závislá na počasí a např. letos v lednu byla minimální. Pokud je pěkný den, rovná se denní výroba přibližně výkonu panelů. Přebytky elektrické energie prodáte na spotovém trhu za přibližně 200 eur/MWh, tedy 4 880 Kč/MWh. Roční výroba kogenerační jednotky je přibližně 26 MWh elektrické energie a prodáte ji v objektu za přibližně 130 000 Kč.

Jako odpadní produkt vznikne teplo – 52,5 MWh – při prodejní ceně 1 800 Kč/MWh bude příjem 94 500 Kč. Náklady na zemní plyn jsou 80 500 Kč, na servis a údržbu 20 000 Kč, celkem to činí 100 500 Kč. Zisk za kompletní energetiku je více než 600 000 Kč za rok. Za dobu 20 let to bude 12 mil. Kč. 

Investice bude okolo 5 mil. Kč. V případě fotovoltaiky rostou náklady více méně lineárně, zatímco při kogeneraci dvakrát větší stroj není dvakrát dražší, ale přibližně 1,5×. Větší projekty mají rychlejší návratnost kogenerace, stejně tak tepelná čerpadla.

Při instalaci stejné technologie do stávajícího objektu a doplnění plynové kotelny kogenerací a tepelným čerpadlem bude spotřeba plynu o něco málo nižší než čistě plynové kotelny. Sice nijak výrazně, ale bude nižší. Proto jsou takové projekty realizovatelné i na území Prahy a dalších velkých měst, která hlídají lokální emise. Do příjmu není započítána inflace a ceny tepla jsou nasazeny velice nízko, přibližně na polovinu oproti průměrným cenám tepla v ČR.

Servis, provoz a revize celého zařízení vám naše firma s radostí smluvně zajistí.

 

Jaroslav Rada

Česká síť s.r.o., Boženy Němcové 120, Domažlice

www.ceskasit.cz

obchod@ceskasit.cz, tel.: +420 777 596 669

 

Foto: Autor a freepik.com

 

M2C nasazuje robotický odpadkový koš P.E.P.E.

/0 Komentáře/v , , , , /přidal

Společnost M2C, přední poskytovatel služeb v oblasti bezpečnosti, facility managementu a technologických řešení, rozšiřuje své portfolio o zcela autonomní robotický koš P.E.P.E. Ten samostatně brázdí chodby obchodních center, sbírá odpadky od návštěvníků a zároveň plní funkci multimediálního komunikačního kanálu.

Robot pracuje bez dozoru a přesně podle nastaveného plánu. Díky kombinaci umělé inteligence, kamer a senzorů se P.E.P.E. samostatně orientuje v prostoru, mapuje své okolí a automaticky se vyhýbá překážkám včetně návštěvníků. Prostřednictvím velké obrazovky pak plní informativní funkci a slouží také jako reklamní nosič. 

Robot již prokázal svou hodnotu v reálném provozu. „Kromě toho, že nám reálně pomáhá s úklidem, je robot zpestřením pro návštěvníky, kteří na něj reagují pozitivně a rádi do něj odpadky odkládají,“ říká Ondřej Pěnička, ředitel divize facility managementu společnosti M2C, a dodává, že se robot v terénu pohybuje např. v OC Harfa v Praze.

P.E.P.E. disponuje inteligentním systémem dobíjení s výdrží baterie až devět hodin a dokáže unést až 40 kg odpadu. Po vyčerpání baterie se robot samostatně vrátí do dokovací stanici a dobije se bez nutnosti zásahu obsluhy. Vzdálená správa je možná prostřednictvím mobilní aplikace přes wifi a cloudové připojení.

Jméno P.E.P.E. nevzniklo náhodou. Tento robotický koš v sobě spojuje klíčové vlastnosti, jejichž počáteční písmena tvoří jeho název: je praktický, efektivní, k návštěvníkům přívětivý (díky naprogramovanému úsměvu) a zároveň ekologický.

PR, Foto: Archiv M2C

Podle toho, jak bude místo – box

M2C působí v oblasti péče o nemovitosti, integrovaného facility managementu, bezpečnostních služeb a technologických řešení pro správu budov a vývoje software. Skupina je aktivní ve 13 zemích Evropy, kde poskytuje komplexní služby pro průmyslové areály, retail, obchodní centra, logistiku a komerční nemovitosti. Důraz klade na inovace, digitalizaci procesů a ESG odpovědnost. Od června 2025 je společnost kótovaná na pražské burze. 

Konica Minolta pomohla nastartovat digitální transformaci tisícům firem

/0 Komentáře/v , , , /přidal

V roce 2005 představila Konica Minolta první multifunkční zařízení pod značkou bizhub – bylo to praktické spojení tiskárny, kopírky a skeneru. Současnost ale nabízí mnohem širší a sofistikovanější možnosti. Přes dvě dekády dlouhý vývoj řady bizhub skvěle ilustruje, jak digitalizace i měnící se pracovní návyky zásadním způsobem ovlivnily roli multifunkčních zařízení.

ICW

V době, kdy se ve firmách stále více prosazuje digitalizace a důraz na bezpapírové firemní procesy, zůstávají moderní multifunkční zařízení klíčovým prvkem pro zajištění efektivity, bezpečnosti i flexibility kancelářských procesů. Nabízí se proto srovnání s prvním zástupcem řady bizhub, modelem C350, který nabízel skenování o rychlosti maximálně 35 stran za minutu, operační paměť 512 MB; mezi jeho základní funkce patřil i fax. Pokročilou funkcí pak byl sken do e-mailu. 

Aktuální model C361i oproti 20 let starému předchůdci skenuje oboustranně až 200 stran za minutu, disponuje výkonem až 8 GB, lze jej napojit na všechny hlavní cloudové služby a jeho funkce lze dále rozšiřovat instalací doplňkových aplikací přímo na displeji zařízení. Ovládání pak zajišťuje ergonomický dotykový displej a tisk lze spustit i pomocí mobilního telefonu.

Papír má v kancelářích stále své místo

„Posun v používání multifunkčních kancelářských zařízení je součástí širšího trendu. Jen za posledních deset let klesl v českých firmách objem tištěných dokumentů o celou třetinu, zatímco počet skenovaných dokumentů vzrostl za pět let o více než sto procent,“ vysvětluje Petr Mihók, produktový manažer Konica Minolta Business Solutions Czech, a dodává: „Jestliže byla v minulosti tištěná kopie nutnou součástí každého jednání, dnes se stále více firem spoléhá na digitální dokumenty, sdílení souborů přes cloud nebo schvalovací procesy bez jediného potištěného listu. Přesto ale papír z kanceláří nemizí. Průzkumy ukazují, že tištěné dokumenty zůstávají pro spoustu firem důležité kvůli požadavkům klientů, právnímu rámci či potřebě fyzických podpisů.“

Překvapením zřejmě nebude, že se přístup k tisku liší napříč generacemi. Zatímco starší generace je zvyklá na práci s papírem, mladší kolegové podle očekávání preferují digitální formáty a řeší vše nejraději v mobilu nebo na notebooku. Aktuálně se však většina firem nachází v jakémsi mezistupni. Hybridní kancelář je v současnosti normou a multifunkční zařízení se musí přizpůsobit potřebám všech. 

Právě proto se Konica Minolta dlouhodobě soustředí na vývoj zařízení, která podporují jak tradiční tisk, tak pokročilé digitální funkce. Moderní uživatelské rozhraní, intuitivní dotykové displeje a doplňkové aplikace jsou dnes samozřejmostí, stejně jako snadná integrace do cloudových služeb nebo propojení s dalšími firemními systémy.

Bezpečnost a udržitelnost jako standard

S rozvojem digitalizace dokumentů pak podle Konica Minolta vzrostl důraz na bezpečnost a výrazně se změnil i způsob ochrany citlivých dat. Multifunkční zařízení se stala častým cílem kybernetických útoků, a proto je možné současné modely vybavit i šifrováním, antivirovou ochranou, pokročilou autentizací uživatelů nebo automatickým blokováním pokusů o průnik.

„Kyberzločinci stále vymýšlejí nové způsoby, jak se dostat k citlivým firemním údajům, a právě tisková zařízení představují jeden z nejčastějších vstupních bodů pro útok hrubou silou. Naše zařízení umí detekovat hackerské útoky či snahy o prolomení hesla a dalších přístupových dat. Pokud k takovému pokusu dojde, zařízení útok zablokuje a informuje správce IT,“ zdůrazňuje Petr Mihók.

Kromě vysoké bezpečnosti, zapojení do cloudu a dalších pokročilých funkcí je trendem dneška i udržitelnost. Konica Minolta například již od roku 2012 využívá recyklované plasty a inovovaný toner Simitri®, který významně snižuje spotřebu energie a emise CO₂. Ekologický přístup pokračuje i v nejnovější generaci bizhub i-Series.

Řešení pro všechny varianty budoucnosti

Konica Minolta se však dívá ještě dál. Již nyní integruje do svých zařízení prvky umělé inteligence a strojového učení, např. automatické rozpoznávání typu papíru nebo optimalizaci tiskových podmínek pro dosažení nejlepší kvality tisku. 

„Pokročilá digitalizace a integrace nových technologií do našich zařízení ukazuje, jak výrazně se změnila role tiskových řešení za poslední dvě desetiletí. Naším cílem vždy bylo vytvářet produkty, které nejen splní aktuální požadavky trhu, ale také je výrazně překonají. Díky inovacím a neustálému vývoji chceme zajistit, aby zařízení bizhub i nadále podporovala potřeby moderních pracovišť a pomáhala firmám čelit výzvám budoucnosti, ať už bude papírová, nebo zcela digitální,“ konstatuje P. Mihók. 

Konica Minolta drží v České republice pozici lídra mezi poskytovateli kancelářských tiskových zařízení již řadu let zhruba s třetinovým podílem na trhu. Zařízení značky bizhub u nás denně přispívají k efektivnímu chodu kanceláří tisíců firem. Ty za posledních deset let naskenovaly s jejich pomocí více než půl miliardy stránek a automaticky zpracovaly elektronická data z desítek milionů dokumentů.

PR

Foto: Archiv Konica Minolta

Systémová řešení, která urychlí výstavbu a minimalizují chyby

/0 Komentáře/v , , , , /přidal

S rostoucími nároky na rychlost výstavby, kvalitu provedení a kontrolu nákladů se ve stavebnictví stále více prosazují systémová a modulární řešení. Ta přinášejí vyšší spolehlivost, standardizaci procesů a výrazné zjednodušení montáže.

Typickým příkladem je inovovaný předstěnový instalační systém MEPA nextVIT® pro závěsná WC nabízený společností REHAU.

 Rychlejší montáž bez chyb

Jednou z klíčových výhod systému MEPA nextVIT® je technologie EasyConnect, která umožňuje spojovat jednotlivé komponenty bez použití nářadí. Montáž nahrazuje jednoduché zacvaknutí dílů, což zásadně snižuje riziko chyb způsobených lidským faktorem a současně výrazně urychluje celý instalační proces. Pro developery a realizační firmy to znamená nejen kratší dobu instalace, ale také vyšší kvalitu a konzistentnost provedení napříč projektem. Systém je navržen pro použití ve všech typech konstrukcí – od zděných staveb přes sádrokarton až po dřevostavby. Modul lze instalovat jak mokrým procesem (Unimont® WC modul A31), tak suchou cestou (nextVIT modul A31), což zvyšuje flexibilitu při návrhu i realizaci.

Standardizace a efektivita v každém projektu

Předstěnové systémy pro závěsná WC jsou dnes standardem moderní výstavby. Vedle uživatelského komfortu přinášejí také výhody z pohledu provozu – úsporu vody díky regulaci splachování, snadnější údržbu a efektivnější využití prostoru. Systém MEPA navíc umožňuje vysokou míru standardizace při zachování variability. K dispozici jsou různé typy ovládání od mechanických až po bezdotyková, včetně funkcí jako je duální splachování nebo start/stop. Design ovládacích desek lze přizpůsobit konkrétnímu projektu, což ocení rezidenční i komerční developeři.

Prefabrikace, která šetří čas na stavbě

Dalším prvkem, který významně přispívá k efektivitě realizace, jsou instalační boxy RAUTITAN. Ty představují prefabrikovaná řešení pro napojení rozvodů vody, která integrují jednotlivé vývody pro sanitární zařízení do jednoho celku. Hlavním přínosem je opět rychlost a přesnost montáže. Prefabrikace minimalizuje prostor pro chyby instalatéra, zjednodušuje koordinaci profesí na stavbě a zkracuje čas potřebný pro dokončení jednotlivých etap. Boxy jsou dostupné v různých variantách a velikostech, což umožňuje jejich snadné začlenění do různých typů projektů.

Komplexní řešení od jednoho dodavatele

Výhodou řešení REHAU je také jeho komplexnost. Vedle předstěnových modulů MEPA nabízí systémové rozvody vody RAUTITAN, které vynikají dlouhou životností, spolehlivostí a jednoduchou montáží. Pro odpadní systémy je k dispozici bezhlučné potrubí RAUPIANO, které významně snižuje hluk z provozu kanalizace – důležitý parametr zejména u bytových a hotelových projektů.

Díky této kombinaci mohou developeři a projektanti pracovat s jedním prověřeným systémem, který pokrývá klíčové části technického zařízení budov a zároveň přináší vyšší jistotu při realizaci.

Ověřeno v praxi

Systémy MEPA a REHAU nacházejí uplatnění nejen v rezidenční výstavbě, ale i ve velkých komerčních projektech. Příkladem je Terminál 3 letiště Frankfurt nad Mohanem, kde bylo instalováno rozsáhlé množství sanitárních modulů.

Systémová řešení jako MEPA nextVIT®, RAUTITAN a RAUPIANO představují efektivní cestu ke zrychlení výstavby, snížení chybovosti a zároveň udržení vysokého standardu kvality, což jsou klíčové faktory úspěšné realizace současných developerských projektů.

www.rehau.cz

Česká síť přináší značné ekonomické benefity v energetice budov

/0 Komentáře/v , , , , /přidal

Společnost Česká síť se stala v letošním roce novým partnerem našeho časopisu. Její pohled na energetiku je velice zajímavý a inspirující – prostřednictvím jejích produktů můžete dosáhnout snížení investičních i provozních nákladů, aby vaše nemovitosti byly hospodárnější a energeticky bezpečné.

V úvodním rozhovoru nám Českou síť představil její majitel Jaroslav Rada.

Jak dlouho jste na trhu a jaké byly začátky vašeho podnikání?

Na trhu jsme již přes 30 let, začínal jsem v roce 1995 prodejem počítačů při studiu vysoké školy. V roce 1998 jsme začali poskytovat bezdrátový internet, takže jsme jedním z nejstarších bezdrátových providerů v České republice, ale možná i na světě. Při tom jsem využil své vzdělání z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Jak se síť postupně rozšiřovala, cítil jsem potřebu zřizovat přístupové body i v místech bez elektrické energie. Někdy okolo roku 2010 jsme vybudovali první ostrovní fotovoltaický systém pro přenos dat, který byl napájen jen solární energií s pomocí baterií a v zimě mu pomáhala elektrocentrála.

Jak se to promítlo do praxe?

S tímto systémem jsme získali obrovské zkušenosti s panely, řízením, bateriemi, monitoringem i centrálami. Postupně jsme jich měli sedm, z toho jeden třeba na Přimdě. Vylepšili jsme je tak, že poslední zimy jsme nemuseli řešit dobíjení ani okolo Vánoc. Poslední systémy měly svislé panely, vyřešili jsme tím výrobu v zimě, kdy je slunce nízko, k tomu jinovatka a sníh. V roce 2020 jsme je díky snížení cen komponent fotovoltaiky začali nabízet jako komerční produkt i zákazníkům. Díky dotacím a energetické drahotě návratnost vycházela snově. Internet postupně kvůli rozpadu ekonomiky prodáváme, instalujeme fotovoltaiky a také přidáváme do portfolia i další energetiku – kogenerace, tepelná čerpadla, rekuperace máme k tomu vlastní řídicí software a monitoring.

To zní zajímavě. Můžete popsat, jak to funguje?

Začneme u rodinných domů. Tam je to trochu složitější kvůli vyšší investiční náročnosti. Běžný rodinný dům spotřebovává energie v různé formě – elektrickou pro provoz domácnosti, tepelnou pro ohřev vody a topení a poslední je doprava. Každá energie má svou cenu, elektrická s dopravou jsou nejdražší, tepelná je nejlevnější, ale je jí potřeba nejvíce. Průměrný rodinný dům má roční výdaje kolem 50 000 Kč za elektrickou energii, stejnou částku za benzín nebo naftu, což odpovídá nájezdu zhruba 20 000 km ročně, a podobné jsou náklady za ohřev vody a topení – to vše v případě, že jde o základně zateplený a ne moc velký dům. Takže výdaje pro čtyřčlennou rodinu činí okolo 150 000 Kč ročně. S fotovoltaikou lze snížit náklady na elektrickou energii a ohřev vody o více než tři čtvrtiny – jen na tom se dá ušetřit 50 000 Kč ročně. Dále přechodem na elektromobilitu se sníží náklady na dopravu také o více než 75 % a jsme na provozních nákladech 65 000–70 000 Kč ročně. Úspora je 75 000–80 000 Kč ročně. Při investici 240 000 Kč do fotovoltaiky je návratnost do čtyř let. Auto na elektropohon stojí dnes podobné peníze jako srovnatelné se spalovacím motorem, nebo je dokonce i levnější.

A jak to je v bytových domech? Tam by fotovoltaika také ušetřila?

Tam je to ještě zajímavější. Průměrný český bytový dům s 36 byty – panelák se dvěma vchody – ročně spotřebuje okolo 50 MWh elektrické energie, 50 MWh energie na ohřev teplé vody (TUV) a 100 MWh na vytápění. K tomu musí být aspoň základně zateplen. Navíc zde bydlí 36 rodin s řekněme 30 auty s nájezdem 15 000 km ročně, což je 450 000 km s náklady na palivo přibližně 1,125 mil. Kč, na elektrickou energii při průměrné ceně s poplatky v tarifu D02D je to 500 000 Kč, topení a ohřev vody činí náklad na energie při ceně 1000 Kč/GJ, což je ještě levné, 540 000 Kč. Celkové náklady za energie obyvatel domu jsou přibližně 2,2 mil. Kč ročně. Fotovoltaika kompletně na klíč pro takový dům včetně nových elektrických stoupaček (kabely, řízení, měření, vyřízení veškeré administrativy) s výkonem 50 kWp a s full backup baterií 122 kWh vyjde na 3,72 mil. Kč. Z toho polovinu kryje dotace, dokonce většinou vyplacená předem. Takže náklad pro dům na FVE je 1,86 mil. Kč, přičemž lze ročně ušetřit přibližně 40 MWh elektrické energie. Nákladově to znamená 400 000 Kč s návratností 4,5 roku. Když celý systém rozšíříme o tepelné čerpadlo na ohřev TUV a topení v mezisezoně, investice pro dům je přibližně 750 000 Kč, roční úspora 150 000 Kč a návratnost 5 let. Při rozšíření fotovoltaiky a přidání nabíječek pro elektromobily to bude přibližně 1,5 mil. Kč po dotaci a náklady na pohonné hmoty klesnou z dnešních přibližně 2,5 Kč/km na 0,8 Kč/km; úspora na 1 km dosahuje 1,7 Kč, ale při nájezdu 450 000 km je to kolem 765 000 ročně. Náklady se tedy výrazně sníží. Při pořízení na úvěr mohou byty platit méně a úvěr splatí do 10 let – nebo majitel domu může získat navíc příjem v objemu až 1 mil. Kč ročně.

To jsou opravdu značné úspory…

A to jsme ještě neskončili. Pokud celý systém rozšíříme o kogeneraci, nahradíme drahou elektrickou energii ze sítě mnohem levnějším plynem, stejně jako tepelnou energii z centrálního vytápění a jednoduše řešeno rovněž drahý benzín a naftu. Pro takový dům bude podle spotřeby tepla stačit 7,5 kWe nebo 20 kWe kogenerace. Ročně při provozu 3 000 hodin menší z nich vyrobí 22,5 MW elektrické energie a 45 MW tepelné energie; v případě kogenerační jednotky o elektrickém výkonu 20 kWe to bude 60 MW elektrické energie a 120 MW tepelné. Tento objem tepelné energie stačí na vytápění domu a ohřev TUV; spolu s větší 100kWp FVE vyrobí 140 až 160 MW elektrické energie. Kompletní provoz domu a doprava spotřebují 122 MW elektrické energie, na prodej získáte přes 20 MW elektrické energie. Na trhu pomocí baterií ve špičce dostanete 3 000 Kč/MWh, celkem 60 000 Kč za rok. Za 200 MW plynu utratíte při ceně 1 200 Kč/MWh asi 240 000 Kč. Servis kogenerace stojí ročně 20 000 Kč. Kompletní roční provozní náklady budou 200 000 Kč. Celková investice po dotaci na takový systém je přibližně 5 mil. Kč, roční úspora nebo příjem pro majitele je při ceně elektrické energie 8 000 Kč/MWh téměř 1 mil. Kč za elektrickou energii a 500 000 Kč za teplo při ceně 1 000 Kč/GJ. Celkové úspory (nebo příjem navíc) je 1,3 mil. Kč ročně. Návratnost celého systému jsou čtyři roky a životnost od 10 do 20 let, popřípadě déle. 

A to jsou všechny bonusy?

Nejsou, máte lepší energetický štítek, většinou A, dražší nemovitost, slevu na hypotéce. Dále máte energetickou bezpečnost, máte barák nezávislý na elektrické síti, stačí, když bude fungovat plyn a máte plný komfort. Ono když nebude fungovat plyn, tak kogenerace funguje i na LPG a případně na propan butan, takže je možno kompletně fungovat z plynových lahví. V případě rozsáhlého výpadku energií neocenitelná výhoda.

Máte i vlastní řídicí software. Jak se jmenuje?

Je to Chytrá elektrárna – náš systém na řízení, monitoring, měření celého systému. V současné době máme integrovanou predikci výroby a spotřeby energií, napojenou na spotový trh, generujeme podklady pro účetnictví domu a rozúčtování energií. Připravujeme další funkce pro komunitní energetiku a agregaci flexibility, řízení významných odběrů jako je ohřev TUV a nabíjení elektromobilů případně klimatizaci.

A musí si zákazník vše kupovat?

Nemusí, dodáváme vše i jako službu, v rámci níž má garantovanou cenu energie (v případě elektrické s pevnou inflační doložkou na 20 let a cenou tepelné energie navázanou na cenu plynu). Ceny jsou kalkulovány tak, aby byly výhodné pro zákazníka a nám zajistily přiměřený zisk.

Podle všeho je součástí systému i baterie.

Baterie jsou dnes základem kvalitního energetického systému, dá se říci, že čím máte větší baterii, tím máte většinou lepší ekonomiku systému. Baterie zajišťuje samostatnost. S takovou baterií a výkonem budete mít téměř nezávislý dům (firmu, obec) – půl roku od jarní do podzimní rovnodennosti může vyrovnávat výrobu a spotřebu. Optimální kapacita baterie by měla pokrýt přibližně dvacetihodinovou spotřebu elektrické energie. Další možnost je akumulace tepla do vody, kdy nahříváte vodu pro TUV i na vytápění v době, kdy lze energii levně vyrobit a je třeba ji skladovat, než ji začnete odebírat. Navíc díky baterii funguje zapojení full backup, kdy zálohujete spotřebu celého domu pro případ výpadku elektrické sítě. Navíc jednotlivé sítě a systémy se zálohují navzájem. Když nepůjde elektrická energie, dodá ji střídač z panelů, baterií, kogenerace, když dojde k poruše plynu, vytemperuje dům tepelné čerpadlo. Při poruše nějaké části systému tak může zálohu tepla představovat plynový nebo elektrický kotel, popřípadě distribuční síť.

Celé to vypadá dost sofistikovaně.

Ano, náš systém přináší – jak říkám – 3 E: 

  • Ekonomickou bezpečnost – díky levným energiím zlepšuje ekonomiku zapojených subjektů.
  • Energetickou nezávislost – nejste odkázaní na vnější sítě, fungujete i při výpadku elektrické sítě (a s jistými obtížemi všech sítí).
  • Enviromentální – zdravé životní prostředí pro všechny, snížení emisní stopy.

Red.

Foto: Bohdan Štoček, Freepik