Jak drahá je nečinnost v udržitelnosti, to zodpoví konference Rok Změny
Kolik stojí byznys nečinnost? A jaké jsou cesty k udržitelnému Česku? To jsou hlavní témata, která nabídne konference Rok Změny 2023, která odstartuje již 9. listopadu v pražské Spojce Karlín. Organizátoři z byznysové platformy Změna k lepšímu slibují diskusi o budoucnosti tuzemské ekonomiky a sdílení inspirativních příkladů dobré praxe s dopadem. Program a vstupenky jsou k dispozici na www.klepsimu.cz/rok-zmeny-2023. Jedná se o první tuzemskou konferenci věnovanou tématu tak zvaného Cost of Inaction v udržitelnosti.
„Costs of Inaction představují náklady, které firmám i celé společnosti vznikají jako důsledek příliš pomalé – nebo dokonce nulové – reakce na probíhající zelenou transformaci evropské i globální ekonomiky. Jedná se tak o zbytečně ušlé příležitosti z minulosti a zároveň rostoucí budoucí náklady. Jednoduše nám ujíždí vlak udržitelnosti a hrozí, že nám na horizontu zmizí úplně. Pokud budeme dále sedět se založenýma rukama v klíně a ignorovat mezinárodní kontext, řešení dopadů změny klimatu, rozpadu biodiverzity a s tím souvisejících společenských nepokojů se nám může zásadně prodražit,“ vysvětluje ředitel pořádající Změny k lepšímu Lukáš Rolf.
Ve střední Evropě se diskuze o udržitelnosti přesunula od otázky „zda vůbec“ k otázce „jak nejrychleji“. Právě o tom, jak touto změnou projít a vytěžit z ní maximum, bude mluvit hlavní řečnice konference, britská expertka Linda Zeilina, v příspěvku s odkazem na popkulturní referenci Green as the new black? (Je zelená novou černou?). Linda Zeilina je zakladatelka a generální ředitelka Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC), která byla v roce 2023 mimo jiné oceněna jako Obama Europe Leader.
Inspiraci bude možné čerpat z řady příkladů dobré praxe, například od organizace Kokoza, která od roku 2012 pomáhá lidem z města kompostovat a pěstovat. Společnost Envitrail zase představí reporting firemní udržitelnosti a samotné konferenci na jejím závěru vystaví uhlíkový účet. Mezi dalšími řečníky z firem i neziskových organizací figuruje Pavel Franc z právního konsorcia Frank Bold, Lenka Mynářová z platformy No Greenwashing či zástupci předních nadnárodních firem: Eva Bučová z ING či David Navrátil, který bude zastupovat generálního partnera akce: Českou spořitelnu.
„Klimatická krize je reálnou hrozbou. Některým dopadům lze ale ještě předejít rychlým a trvalým snížením globálních emisí skleníkových plynů. Firmy jsou hlavními aktéry, kteří mohou udělat potřebné změny teď a tady, ale nejsou v tom samy. Udržitelnost je nejen příležitostí, ale už i nutností pro dlouhodobě prosperující ekonomiku. To byla ve Změně k lepšímu naše motivace k uspořádání konference. Nechceme od účastníků jen, aby poslouchali v publiku, ale aby se inspirovali, sdíleli know-how, propojili se a sami rovnou přidali ruku k dílu během kulatých stolů,“ komentuje Lukáš Rolf.
Konference nabídne udržitelnost ve všech organizačních aspektech: od cateringu, přes řešení vzniklého biodopadu až po snižování uhlíkové stopy samotných účastníků. Odpolední a večerní program nabídne vedle hlavní debaty „Kolik stojí byznys nečinnost?“ také expertní přednášky na aktuální témata v udržitelnosti nebo kulaté stoly, které představí témata udržitelného podnikání do hloubky. V rámci konference proběhne také speciální živé vysílání podcastu Dobré zprávy s hostem mezinárodního formátu. Konferenci moderuje herečka Simona Babčáková.
Zjistěte více na www.klepsimu.cz/rok-zmeny-2023
Kontakt pro média: David Kopecký, david.kopecky@klepsimu.cz, 721 468 231
„Dílo tvůrce zahrady, parku vlastně není nikdy hotovo. Je třeba stále jej tvůrčím způsobem rozvíjet, usměrňovat, což předpokládá správně odposlouchat hlavní myšlenku, smysl, jeho vnitřní hodnotu… tvorba zahrad, parků, krajiny, je kontinuální proces – od projektování, přes jeho realizaci až po provoz a ošetřování, jímž se neustále táhne zlatá nit umění,“ takové je motto soutěže, které organizátoři převzali od významného krajinářského architekta Ivara Otruby. „Krajinářská architektura je specifická tím, že do ní vstupují přírodní procesy. Zatímco dům je jakási „zkamenělina“, tak v krajinářské architektuře máte velice dobrého účetního, a to je příroda. Je nemilosrdná a chyby neodpouští,“ těmito slovy přibližuje svůj obor Vladimír Sitta, charismatický krajinářský architekt, který působil více než třicet let v zahraničí a na Fakultě architektury ČVUT vede Ústav krajinářské architektury.
HLAVNÍ TÉMATA a program konference:
