Digitální dvojče stavby – BIM  

Revoluce v projektování, výstavbě a správě budov – to je BIM (Building Information Modeling), logicky uspořádaná a uživatelsky přehledná digitalizovaná podoba projektů. BIM přináší obrovskou přidanou hodnotu zejména developerům, kteří tímto způsobem získávají „digitální dvojče stavby“ – interaktivní a komplexní vizualizaci stavby včetně detailů jednotlivých technických řešení (např. přesné trasování elektroinstalace, vodovodního potrubí, vzduchotechniky, použitých materiálů apod.).

 

Zeptali jsme se Erika Štefanoviče, jednatele DELTA Group ČR, na hlavní přínosy technologie BIM.

Můžete stručně charakterizovat BIM, aby mu porozuměl i laik?

BIM je naprosté pochopení stavebního projektu, „virtuální procházka“ budoucí stavbou. Pomáhá investorům vyvarovat se fatálních chyb (ušetřit peníze na následné opravy a vícepráce) a zároveň co nejlépe poznat projektanty navrženou budovu i po stránce technického a materiálového řešení.

 

Proč je pro investora používání BIM tak výhodné a jaké největší benefity mu přináší?

Z pohledu investora jsou nejznámějšími výhodami ty, které jsou viditelné na první pohled. Ať už jde o 3D pohledy, virtuální prohlídky, kontrolu možných kolizí, časovou simulaci výstavby atd. Čím déle se ale v tomto prostředí pohybujete, tím zřetelněji vidíte, že BIM přináší množství benefitů a výhod, které nejsou na první pohled zjevné, ať už jde o strukturu dat, organizaci a automatizaci procesů. Ty vás doslova umějí ochránit od zásadních chyb a konfliktů v projektové a realizační fázi stavby. Celkově BIM building výrazně zefektivňuje a zkvalitňuje celý proces.

 

Jaké největší výhody přináší BIM facility managementu čili správě budovy?

Většinou se o BIM hovoří zejména při projektové přípravě, popř. při následujícím kroku – realizaci stavby. Musíme si však uvědomit, že tyto fáze jsou v rámci celkového životního cyklu budovy jen nepatrný časový úsek. Data obsažená v modelech mohou obsahovat nesčetné množství potřebných informací (samozřejmě přehledně a logicky setříděných a uspořádaných). Takto uživatelsky přátelské prostředí vkládá do rukou správců budov velmi efektivní nástroj pro jejich každodenní pracovní operativu. Správce budovy se tak při nefunkčnosti a servisování koncových prvků v jedné místnosti nemusí manuálně „přehrabávat“ ve fyzických archivech a šanonech pro získání hledané technické dokumentace, revizní zprávy atd. BIM člověku pomůže rychle specifikovat, kde a jaký prvek je nefunkční, a obratem tyto informace odeslat odpovědným specialistům.

Využívá se v souvislosti s BIM i virtuální realita?

 Samozřejmě, virtuální realita (virtual reality/VR), smíšená realita (mixed reality/MR) a rozšířená realita (augmented reality/AR) jsou praktickou a funkční částí naší stavební branže. Je to užitečná a praktická pomůcka. Avšak pro upřesnění – digitalizace projektu může být i relativně jednoduché převedení existující papírové dokumentace do elektronické formy, což zdaleka neznamená, že jde o BIM projekt. Stejně tak 3D model prezentovaný v AR/MR/VR nemusí nutně znamenat, že při přípravě projektu byla implementována technologie BIM. Virtuální, rozšířená anebo smíšená realita jsou jen jedním z mnoha různých využití BIM modelování.

 

Jak tedy lze virtuální realitu ve stavebním procesu využít?

 Pokud k prvkům prostorové vizualizace přidáme relevantní informace, vlastnosti a vazby, získáváme další exkluzivní přidanou hodnotu, například pro kontrolu kvality výstavby a průběhu realizačních prací na staveništi. Takto obohacený informační model mohou efektivně využívat i ostatní účastníci stavebního procesu. Musím přiznat, že procházet se po hrubé stavbě s nasazenými holografickými brýlemi pro virtuální zobrazení informačního modelu ve smíšené realitě a vidět tak detailně všechny prvky, které budou na stavbě realizovány, je skutečně velmi vzrušující a zábavná část mé práce. Před pár lety jsme o takovýchto možnostech jen nesměle snili. Dnes už díky BIM projektování umíme na ještě nezrealizované stavbě kontrolovat budoucí konstrukce, rozvody, instalace apod.

 

BIM je revolucí v oblasti projektování, výstavby, ale i následné správy budov. Je tomuto progresu nakloněna i legislativa?

 Usiluje o to, ale samozřejmě jde o poměrně ostrý přechod z papírové podoby do čistě digitální formy. Myslím tím vkročit z papírové podoby přímo do odevzdávání BIM modelu a informačních databází. Je ale potřebné připravit legislativní zázemí tak, aby takový postup bylo možné realizovat. Všichni však víme, jak je to s rychlostí legislativních úprav. Musíme se držet nohama pevně na zemi a akceptovat, že takové výrazné evoluční kroky potřebují v rámci celého legislativního aparátu, včetně administrativního fungování a procesů na stavebních úřadech, svůj čas. V každém případě tím, že máme možnost alespoň částečně vidět do přípravy legislativních rámců v ČR a na Slovensku, můžeme zhodnotit, že Česká republika má v porovnání se Slovenskem výrazný náskok. Slovensko v této oblasti a na této úrovni zatím trochu stagnuje, to si musíme říci otevřeně. Situace v Čechách je výrazně lepší i díky skvělé práci České agentury pro standardizaci (ČAS) a odboru Koncepce BIM. Tato implementace má jasný a srozumitelný cíl. Proto věříme, že plánované standardy se postupně dokončí, budou unifikované a běžně používané širokou odbornou veřejností. Pokud to shrnu, BIM je evoluce, která má pomoci soukromému i veřejnému sektoru, investorům i uživatelům staveb a dokáže výrazně modernizovat, zjednodušit a zpřehlednit i práci stavebních úřadů.

 

Kde mohu třeba jako investor ze soukromé nebo veřejné sféry získat o technologii BIM více informací?

Investoři a všichni zájemci mohou naši společnost kontaktovat přímo přes webovou stránku www.delta-group.cz. Další užitečné informace a detaily o této technologii získáte též na www.delta-cz.cz/bim/. V dnešní době BIM už není jen o tvorbě modelu pro výkresy, koordinaci a výkazy. Stále častěji se setkáváme i s požadavky na využívání BIM modelů na různé simulace a optimalizace ať už z hlediska časového (4D), popřípadě se zohledněním nákladů a simulaci finančních toků po dobu výstavby (5D). V rámci skupiny DELTA jsme v Rakousku dokonce aktivně zapojení i do výzkumného projektu pro využívání BIM modelů na vyhodnocení životního cyklu budovy z hlediska udržitelnosti (6D).

 

TEXT Red, čtk FOTO Archiv DELTA Group Česká republika

Promyšlený filter management je zárukou kvalitního prostředí

Motto: Čisté ovzduší je esenciální potřebou nejen pro člověka, ale také pro funkční technologii výroby.

V OKIN FACILITY pohlížíme na tuto problematiku jako na komplexní balíček služeb, který nazýváme „FILTER MANAGEMENT“. Pilířem tohoto balíčku je správné zvolení filtračních materiálů. Pro filtraci nestlačeného vzduchu (vzduch proudící ve vzduchotechnice) jsou použity dva typy materiálů, které filtrují nečistoty. Jsou to materiály ze syntetického nebo skelného vlákna. Preferujeme syntetický materiál, protože má nejlepší poměr cena/životnost/kvalita a neuvolňuje částice skelných vláken, které jsou nezdravé pro dýchací soustavu člověka. Obecně se dá říci, že výrobci filtračních materiálů pracují se zhruba třemi typy vstupního materiálu a rozdíly jsou pak ve výsledném zpracování filtru jako takového. Filtrace nestlačeného vzduchu rozdělujeme na předfiltraci, filtraci a docílení laminárního proudění filtrovaného vzduchu. Předfiltrace má za cíl odloučit hrubé částice. Ne každý zákazník má tu výhodu, že jeho výrobní areál je umístěn na „zelené louce“.  Velkým problémem pro kvalitu ovzduší může být prach, který je obvyklý například v blízkosti dopravních komunikací, staveb nebo zemědělských ploch. O předfiltraci se dá říci, že je levná a důležitá, protože její absence by vedla ke kontaminaci samotné filtrace, která je nákladnější. Do předfiltrace osazujeme materiály s certifikovanou odlučivostí v třídě G2–G4. Filtrace je nejdůležitější částí celé péče o přiváděný vzduch. Dle výrobce technologie zákazníka se o filtraci starají kapsové filtry, kompaktní filtry a nebo filtry panelové. Tyto filtry mají certifikovanou třídu odlučivosti částic v rozsahu F5 až F9. Následně mohou být dle potřeb výroby použity i vysoce účinné filtry typu HEPA nebo ULPA, a to i pro technologie s vysokou teplotou. Poslední částí filtrace je rovnoměrné rozprostření a směrování filtrovaného vzduchu s cílem zajistit laminární proudění filtrovaného vzduchu.

Laminární proudění vzduchu je extrémně důležité pro superčisté zóny a lakovny, kde nesmí docházet ke vzduchovým vírům a rozdílnému proudění, které by mělo za následek vady ve finálním produktu zákazníka. K tomu se používají speciální stropní filtry s aplikovaným pojivem ve struktuře filtračního materiálu.

 

Další položkou filter managementu je odborná výměna filtrace, odborné čištění filtračních komor a ekologická likvidace znečištěných filtrů. Výměna filtrů je prováděna dle řízené dokumentace. Hlavním a objektivním ukazatelem pro nutnost výměny filtru je jeho tlaková ztráta, což je ekvivalentem jeho zanesení, který je znázorněn přepočteným odporem na manometru konkrétní filtrační komory. Po vyjmutí znečištěných filtrů je nutné filtrační komoru vyčistit od kontaminantů a tím eliminovat kontaminaci nových filtrů. Výměnu filtrů a čištění filtračních komor provádějí vždy zaškolení zaměstnanci, kteří dobře vědí, na co si dát případně pozor. Životní cyklus každého filtru končí jeho ekologickou likvidací formou vysokoteplotního spálení dle normy ISO 14001.

 

Synergií s ostatní nabídkou služeb OKIN FACILITY a.s. je technologické čištění vnitřních ploch vzduchotechniky, osazení IOT technologiemi a laboratorní rozbor částic a kontaminantu.   Pro technologické čištění vnitřních ploch vzduchotechniky používáme robotické tryskání suchým ledem se záznamem. Tato technologie umožní 100% odstranění kontaminantu v jakémkoli tvaru VZT, neboť se robotický systém umí lehce přizpůsobit. Nadstandardem k této službě je dokumentace – kamerový záznam pro zákazníka nebo kontrolu z patřičných kontrolních úřadů, kterou nařizuje legislativa. Pro zákazníkův komfort při práci s daty nabízíme nespočet senzorických systémů, které autonomně kontrolují důležité parametry ve VZT. Hlavními parametry jsou zejména: teplota, vlhkost, CO2, průtok a objem a počet a velikost částic. Tyto IOT senzory v mnohém nahrazují zaměstnance a autonomně přenášejí data zákazníkovi do jeho počítače.  K online vyhodnocení a náhledu měřených hodnot se využívá v rámci OKIN FACILITY portál SARA.hub. V případě že dojde ke kontaminaci nebo anomáliím ve vzduchotechnice, zajišťujeme v naší akreditované laboratoři identifikaci kontaminantu a jeho zdroje.  Pro identifikaci se používá makro/mikroskopie, fluorescenční analýza, spektrální analýza a mnoho dalších forem. Cílem je kontaminant vždy pojmenovat a ve spolupráci se zákazníkem zjistit jeho původ a zdroj eliminovat.

Pro stlačený vzduch nabízíme komplexní péči o celý trakt v modelu „od kompresoru až po koncovou aplikaci“. Zejména se jedná o odlučování oleje, nastavení vysoušení, rosného bodu, tlaku a průtoku. I zde je pro nás velkou podporou osazení IOT senzoriky. Péče o filtraci veškerých tekutin je taktéž samozřejmostí.

V rámci námi poskytovaného filter managementu je pro nás důležitý především transparentní přístup, spolupráce se zákazníkem a v neposlední řadě informace o novinkách v oblasti filtrace médií a jejich alternativách. Jedině tak dokážeme zákazníkovi dodat perfektní produkt – nejsme pouhým dodavatelem, jsme partnerem.

TEXT T Lukáš Hruban, Business Development Manager FOTO Archiv Okin Facility

Řízení kybernetických rizik

Spolu s rozmachem odvětví výpočetní techniky začaly hrát stále důležitější roli kybernetická rizika. Zejména počítače vyráběné po roce 1985 již uměly pracovat s (relativně) velkým množstvím informací. Po zapojení těchto počítačů do celosvětové komunikační sítě internet začalo být možné údaje z těchto zařízení odcizit či zničit.

První hackeři začali pracovat již v šedesátých letech 20. století.

Tehdy byly jimi způsobené škody relativně malé. Výhodnější byl v sedmdesátých letech hacking cizích telefonů využívaný hackery k telefonování do zámoří na účet majitele napadeného telefonu. K rozvoji počítačového hackingu došlo po roce 1985, když se začaly šířit osobní počítače do firem. A později i do domácností uživatelů.  Hackeři byli tehdy najímáni konkurenty k odcizení obchodních dat. Pro tento účel sestavili již v roce 1983 škodlivé programy dodnes nazývané malware.

 

Využití výpočetní techniky k širší paletě činností pak umocnilo potencionální rizika spojená s hackerstvím a kybernetickým prostorem. Od prvotní doby, kdy byly cílem útočníků především obchodní informace a plány, se zájem rozšířil o veškeré komerčně využitelné informace: ať už o firmě samé, nebo o jejich zaměstnancích, zákaznících či dodavatelích. Zapojení výpočetní techniky do výroby, skladování, řízení strojních systémů, prodeje produktů, ale třeba i ovládání automobilů, učinilo z původně relativně nevýznamných kybernetických rizik jednu z hlavních hrozeb současnosti.

 

Ještě před několika lety se u nás většina podnikatelů dívala na kybernetická rizika jako na hrozbu, která je vzdálená a týká se především vládních počítačů či systémů velkých nadnárodních korporací.

Bohužel od té doby se situace podstatně změnila a dnes jsou cílem hackerů nejen malé a střední firmy, ale i živnostníci a fyzické osoby.

Vždyť kdo z nás nedostal během posledního roku podvodný email o ovládnutí počítače útočníkem a žádostí o výpalné hrazené v bitcoinech.  Období covidu-19 tuto hrozbu ještě zintenzivnilo, jelikož řada podnikatelů a úřadů fungovala výhradně prostřednictvím elektronické komunikace se zákazníky. Tím se stali zajímavým terčem pro hackery, kteří si jsou vědomi, že firma závisející na provozu svého e-shopu nemá prakticky jinou možnost než výpalné uhradit, aby v současné nelehké době mohla fungovat alespoň v omezeném režimu. Podobně jsou ideálními terči útočníků firmy shromažďující osobní a zdravotní informace, registrující uživatele na internetových stránkách či zajišťující platební styk.

Stranou zájmu hackerů ale nezůstaly ani elektronické systémy řídící budovy a jejich strojní vybavení. Zatímco před lety se mohla např. klimatizace porouchat jen fyzickou vadou vzniklou na místě její instalace, dnes může její porucha vzniknout úmyslným činem hackera sedícího tisíce kilometrů daleko od svého cíle. Toto riziko se ještě zvětšuje zaváděním nových systémů IoT, smart mettering či rozvojem inciativ smart cities, které spočívají na elektronizaci a propojení dosud neelektronických a separovaných segmentů našich životů.

Na žádost klientů začali proto pojišťovací specialisté připravovat již od roku 1993 pojištění kybernetických rizik.

Původně byly cílem ochrany především peníze převáděné v tehdejším elektronickém bankovnictví. Velkou pozornost k pojištění kybernetických rizik přitáhlo Milénium a hrozba 2YK, kdy panovaly obavy z poškození existujících dat změnou tisíciletí. Toto riziko sice pojišťovny na svá bedra nevzaly, ale stalo se bezprostředním důvodem ke spuštění prvního skutečně globálně dostupného pojištění kybernetických rizik spuštěného trhem Lloyd´s of London roku 2000.  První pojištění se týkala především zničení či poškození vlastních dat pojištěné firmy.  Změna nastala roku 2005, kdy široké užívání internetu vedlo k zásadní změně rizikové expozice. Od té doby nabízí pojistné trhy krytí současné generace, počínaje prvním takovým pojištěním americké pojišťovny AIG až po nejnovější pojistný produkt CyberSolid vytvořený skupinou GrECo.

Pojištění kybernetických rizik současné generace má čtyři základní pilíře:
  1. Pojištění vlastních škod pojištěného klienta
  2. Pojištění škod způsobených pojištěným subjektem třetím stranám v důsledku nastání kybernetického rizika
  3. Pojištění přerušení provozu pojištěného klienta
  4. Odborné služby poskytované pojištěnému odborníky najatými v součinnosti s pojišťovnou.

 

Do prvního pilíře vlastních škod pojištěného dnes patří nejen škody vzniklé na vlastních datech či penězích, ale i náklady na jejich obnovu, náklady vynaložené v souvislosti s únikem dat, náklady na ochranu dobrého jména firmy a dokonce i výkupné placené pojištěným hackerům.

Do druhého pilíře patří odpovědnost pojištěného za újmy vzniklé třetím stranám z důvodu ochrany soukromí, on-line odpovědnost, náklady na šetření událostí v souvislosti s ochranou soukromí, odpovědnost za bezpečnost sítě a soudní náklady při žalobách třetích stran vůči pojištěnému.
U třetího pilíře je předmětem pojištění zpravidla ušlý zisk pojištěného subjektu, ke kterému došlo v důsledku kybernetické události – např. zablokování svých dat či e-shopu.

Důležitý pro každého pojištěného je čtvrtý pilíř obsahující odborné služby poskytované pojištěnému v případě kybernetického útoku. Mohou jimi být např. služby vyjednávače s hackery, zajištění bitcoinového účtu pro úhradu výkupného, právní služby, služby počítačových expertů rekonstruujících zablokovaný/poškozený počítačový systém, služby odborníků na rekonstrukci dat atd. Nedílnou součástí tohoto balíčku jsou i služby pojišťovacích makléřů, kteří projednávají s pojišťovnami výplaty pojistného plnění z pojištění kybernetických rizik.

Jak je vidět, své nástroje během posledních dvaceti let nezdokonalili jen počítačové firmy a hackeři, ale i pojišťovací společnosti.

Do budoucna tak můžeme zcela jistě očekávat další vylepšení ochrany počítačových systémů jak hardwarovými a softwarovými funkcionalitami, tak i kvalitní pojistnou ochranou, na které se rozhodně skupina GrECo prostřednictvím svých specialistů bude podílet.

TEXT Lubor Kunc, Risk & Insurance Technique Manager, GrECo International s.r.o., Ing. Jiří Kulas, Ph.D., jednatel, GrECo International s.r.o.

FOTO Depositphotos

Jak řídit své podnikání a finance v novém prostředí?

V současnosti se nacházíme v období ekonomické recese. Již jsme si zvykli na omezení týkající se osobního života a snažíme se jim přizpůsobit. Těšíme se, až se vše zase vrátí do normálu. Co když ale to, co jsme předtím vnímali jako normální, už nebude existovat? Co když nové „normální“ bude jiné?

V podnikání je třeba se změnám přizpůsobovat ještě mnohem rychleji. Současná doba „digitální“ opět urychlila tempo podnikání. „Staré“ a přežité už nefunguje, na druhou stranu se objevují nové příležitosti.

Ovšem i zákazníkům se otevírají nové možnosti, a to u firem klade vysoké nároky na kvalitu služeb. Hlavně ale bude muset mít firma něco navíc, čím se na trhu odliší a co nasměruje zákazníky právě k ní.

Jak tedy v tomto novém prostředí uspět a jak řídit své podnikání a finance? Peníze jsou energie podnikání a umožňují realizovat nápady a investice zajišťující růst.

Základem řízení financí je hotovostní tok, tedy cashflow.

Právě problémy s cashflow jsou hlavním důvodem ukončení podnikání. V současné době ještě dobíhají vládní podpůrné balíčky. Co ale bude, až tyto skončí? Rezervy mnoha firmám došly už v létě nebo na podzim minulého roku. Aktuálně se mnoho firem snaží hlavně přežít. Je to ale správná strategie? Je mód přežití, tedy status quo, životaschopný i v budoucnu?

Určitě je potřeba si udržet podíl na trhu. Krize a období těsně po ní je ideální pro zvýšení tržního podílu, pokud se firma aktivně zaměřuje na identifikaci požadavků svých zákazníků, adaptaci svého portfolia produktů a služeb a zaměření se na produkty/služby s nejvyšší přidanou hodnotou a pokud se věnuje strategickému řízení, plánování a inovacím pro budoucnost.

Klíčem je přistupovat chytře k nákladům a zvyšovat příjmy. V oblasti nákladů začalo mnoho firem radikálně šetřit. „Osekat náklady alespoň o 20-30 %“, zní z kanceláří vedení firem. Kde ale ušetřit? A je opravdu potřeba šetřit na všem? Co když se ušetříme k „ekonomické“ smrti? V první řadě je třeba rozlišovat druhy výdajů na výdaje, které jsou „mrtvé“, tedy nejsou nutné a nepřispívají k hodnotě firmy, a ty je třeba zrušit. Dále jsou výdaje, které jsou nezbytné pro chod firmy, ale také nepřispívají k její hodnotě (např. energie, nájemné, kancelářské potřeby, nevýkonní zaměstnanci – případně překrývání pozic).

Hledejte levnější alternativy a vyhlaste výběrové řízení. U výběrových řízení pamatujte na to, že kritérium pro vítěze by neměla být jenom cena, ale také spolehlivost dodavatele.

V dnešní době je možné, že mnohé firmy aktuální situaci nevydrží a tedy nebudou schopny dostát svým závazkům a zboží nebo službu dodat.

Výdaje, které jsou klíčové (např. klíčoví zaměstnanci, jejich platy a jejich vzdělávání, rozvoj, výzkum a vývoj, nové technologie, investice, marketing a obchod) mají prioritu. Pokud chce firma uspět na novém, vysoce konkurenčním trhu, je třeba, aby si udržela klíčové a šikovné zaměstnance, kteří firmu posunou dál. Získá nové trhy skrze obchod a marketing jí pomůže odlišit se od konkurence.

V případě potřeby šetření i na zaměstnancích je pak možné domluvit si s nimi snížení fixní částky mzdy ve prospěch variabilní částky, která bude i více motivační. Celkově doporučuji přesunout veškeré možné náklady z fixních na variabilní a činnosti, které nejsou pro firmu klíčové, pak outsourcovat nebo automatizovat.

V případě úvěrů či leasingů aktivně a včas kontaktujte svého finančního partnera a vyjednávejte o možnostech, které může vaše společnost využít. Je třeba ale pamatovat na to, že v případě dohody o odkladu splátek, po uplynutí vládního moratoria, už je toto považováno ze strany banky za takzvanou „restrukturalizaci“ úvěru a propisuje se to do bankovních registrů. Toto může v budoucnu ohrozit úvěrovou bonitu klienta a přístup k dalšímu financování, které ve svém důsledku může ohrozit budoucí expanzi a konkurenceschopnost společnosti. Závazky vůči finančním institucím tedy hraďte raději včas a v rámci standardního splátkového kalendáře a aktivně komunikujte v případě jakýchkoliv neočekávaných výpadků příjmů.

A co s ostatními závazky? Například platby dodavatelům? Mnohé firmy razí strategii dodavatelům nehradit. Je pravda, že peníze, které máte u sebe ve firmě, vydělávají vám. Ovšem tato strategie nemůže fungovat dlouhodobě a napříč trhem. Vedlo by to krachu dodavatelských řetězců. Určitě platí to, abyste se pokusili od zákazníků získat platby co nejdříve a dodavatelům hradit co nejpozději, ovšem ne za cenu porušení vztahů. Mohlo by to mít neblahý vliv na renomé vaší společnosti a pro kvalitní podnikání platí, že zákazník, zaměstnanci a dodavatelé by měli být vaši partneři. Raději s dodavateli otevřeně jednejte o možnostech prodloužení splatnosti nebo o částečných úhradách (ovšem ne za cenu navýšení cen dodávek).

Namísto neplacení dodavatelům, zkuste zrychlit finanční toky na straně vašich zákazníků. Zaveďte nové platební metody pro vaše klienty, které zrychlí tok peněz nebo přivedou nové zákazníky – terminály, karty, platební tlačítko na webu; zvažte i nabízení služby na splátky výměnou za navýšení ceny aj.

Pokud využíváte ve svém podnikání nějakou formu provozního financování nebo předfinancování faktur, pak je pro vás výhodnější, i za cenu poplatků spojených s financováním, držet splatnosti u vašich zákazníků delší (např. 45 dní). Vaši zákazníci to navíc ocení.

Mezi svými zákazníky identifikujte 20 % těch, kteří nejvíce přispívají k zisku firmy (ne nutně ti, kteří kupují nejvíce) a kteří mají dobrou platební morálku a zvyšte u nich prodeje. Sbírejte zpětnou vazbu od zákazníků, zajímejte se o jejich potřeby, komunikujte s nimi častěji a efektivněji.

Mějte finanční plán, nejen pro finanční instituci, ale hlavně pro sebe a držte se ho. Aktualizujte ho alespoň jednou za měsíc, abyste měli přehled o směru vašeho podnikání a hlavně o finančním toku. Plán cashflow aktualizujte ideálně častěji, a to na týdenní bázi. V současné době se například ceny některých materiálů mění ze dne na den i o několik desítek procent. Ceny námořní dopravy například vzrostly za rok o 500 %. Vždy mějte připraveno několik scénářů a firmu řiďte podle krizové varianty. Na tu nastavte procesy a strukturu firmy. Budete tak schopni fungovat v krizovém období stejně jako po něm.

Pokud chcete v podnikání růst, zvyšte ceny. Dočasně je možné ceny snížit, přilákat více zákazníků a mít tak na hrazení nezbytných výdajů pro překlenutí těžkého období, ale z dlouhodobého pohledu je tato strategie neudržitelná, protože brzdí růst firmy. Proto se můžeme v současné chvíli setkat spíš se zvyšováním cen. Do budoucna v Čechách, vzhledem k vládním „záchranným balíčkům“ bude ekonomika vykazovat inflační tendence, tedy navýšení cen už nyní je na místě.

Pro zvýšení příjmů můžete také zavést tzv. „balíčky“, tedy spojení produktu nebo služby, která se prodává méně jako doplněk vašeho hlavního produktu či služby.

Věřím, že výše uvedené pomůže vaší společnosti nejenom „přečkat dobu“, ale vyjít z ní s jasnou strategií dalších kroků a s procesy nastavenými na růst. V neposlední řadě je potřeba zmínit psychologický efekt současné situace, který dovede zamávat i s velmi pragmatickými manažery. Vítězi této doby budou tedy nejen firmy a lidé, kteří budou aktivní, dovedou se správně rozhodovat a nastaví růstovou strategii, ale zejména psychicky silní jedinci a manažeři, kteří se včas přizpůsobí novým podmínkám. Tak tedy mějte pevné nervy a správně nastavené a pozitivní cashflow!

TEXT Ing. Veronika Ivanová Farková, expertka na firemní finance FOTO Depositphotos

Bez CAFM systému se nedá existovat

Pokud chce být firma jedničkou na trhu, nebo alespoň mezi TOP 5, tak se bez CAFM systému neobejde. Pro mnoho firem už jsou tyto systémy standard, ale najdou se i takové, které to tak nevnímají.

„Z mého pohledu se dnes bez CAFM systému nedá v profi sféře facility managementu existovat“ říká Tomáš Húževka, zástupce ředitele facility managementu společnosti M2C a pokračuje. „Sbíhají se v něm data o dění na objektu nebo v areálu.  V CAFM se řeší standardně dvě hlavní oblasti, kterými jsou na straně jedné servisy, revize a plánovaná údržba a na straně druhé ad hoc požadavky, tj. požadavky, které vzniknou u klienta na základě jeho potřeb, závad, či havárií. V systému se následně mohou vést odečty energií, pasporty technologií a ploch a veškerá agenda spojená se správou nemovitostí. CAFM systémy mají nepřeberné množství modulů, které se dají použít. V pojetí M2C se setkáváme se třemi hlavními moduly, které používáme, a to pro ad hoc helpdesk, plánovanou údržbu a servisy a revize.“

Předností CAFM systému je kontrola a dozor nad tím, zda zákonné prohlídky, servisy, revizní činnost apod. probíhají ve stanovených termínech. Dobře naprogramovaný systém se stává zdrojem informací, které facility manažer s předstihem obdrží a na jejichž základě získá přehled o tom, co ho v následujícím období čeká. S těmito informacemi pak následně pracuje. Současně se systém stává skvělým zdrojem detailních informací o technologiích a nemovitostech.

Základem pro dobře fungující CAFM systém jsou data. Pokud se hned v úvodu do systému nenahrají správně, lze v průběhu měsíců a let očekávat problémy kdy např. nesedí správné názvy a počty revizí, technologií, periody a tento problém se s postupem času může nadále zhoršovat. Pokud má CAFM systém správně pracovat, je třeba věnovat nahrání správných dat na začátku velkou pozornost.

Kterýkoliv CAFM systém je stejně jako každý objekt „živým organismem“. V průběhu let se mění např. počty a typy technologií, názvy místností a nájemníků apod. V CAFM systémech je provázáno „všechno se vším“. Pokud je tedy část dat nesprávná, stará nebo neaktualizovaná, bude to mít přímou návaznost na přehlednost a funkčnost systému.

„V M2C používáme systém Alstanet“ pokračuje Tomáš Húževka. „O jeho správu se u nás starají tři lidé. IT admin specialista, osoba propojující IT oddělení s provozem a já. Mým úkolem je dbát na to, aby byl systém správně nastaven, byl funkční a klient spokojen. Pokud přicházíme na objekt klienta, který CAFM sytém nemá, tak mu nabízíme komunikaci přes Alstanet. Pokud už klient nějaký systém používá, pracujeme my i on ve svém systému a data si vzájemně vyměňujeme. Jelikož pořízení softwaru je nákladná investice, mají vlastní systémy jako Alstanet, Revisio, Singuči a podobné alternativy pouze větší společnosti“.

CAFM systém práci nejen urychluje, ale hlavně zkvalitňuje a zpřehledňuje komunikaci pro obě strany. „S klientem v Děčíně jsme zcela eliminovali provozní e-mailovou korespondenci a nastavili si opravdu 100% komunikaci čistě přes portál. A musím říci, že to funguje skvěle. Klient funguje v systému, který jsme mu nastavili včetně aplikace M2C Check pro online sledování pravidelné údržby.  S naším facility manažerem si všechny informace předává pouze v portálu a nejedná se pouze o textové informace o řešených požadavcích, ale i o pdf, výkresy, fotografie a veškerou agendu včetně schvalování cenových nabídek“.

Někteří větší klienti typu Siemens využívají Alstanet i pro fakturaci. Přes CAFM systémy se dá řešit i kompletní výkaznictví. Právě například společnost Siemens je v očích M2C ukázkou toho, jak lze naplno využít CAFM systém.

„V M2C spravujeme aktivně přes Alstanet portfolio cca 20 klientů a vedeme si databázi technologií napříč všemi našimi klienty“ doplňuje Húževka. „Na zhruba 15 objektech pracujeme v systémech třetích stran. Na systém Singu jsme nechali proškolit našeho pracovníka, který dokáže řešit úpravy středně pokročilého charakteru. Vyřeší nám téměř všechny běžné interní požadavky našich pracovníků a nemusíme se tedy často obracet přímo na administrátory ze společnosti Velis, což je velice důležité při urychlení běžného provozu. Náš specialista tedy dokáže obsloužit několik platforem. V tuto chvíli se jedná o systém Alstanet a Revisio a napřímo nám řeší i M2C Check. Hodně klientů je přesto stále zvyklých pracovat pouze s tabulkami a „plachtami“. Právě pomocí aplikace M2C Check jim dokážeme v rámci plánované údržby přesně naplánovat úkoly, které se na objektu mají provádět“.

Technici postupně uvedené úkoly odbavují a klientům se tyto úkoly v portálu označí jako splněné. Klient má tedy online přehled o tom, jakým způsobem je činnost vykonávána. A nejedná se pouze o odbavování jeho zadaných požadavků ale i řešení rozsahu pravidelné údržby, která je smluvně stanovená.

„Současné systémy fungují na platformě NFC, která funguje jako náš pochůzkový systém. Na Panattoni máme všechna zařízení opatřené NFC čipy. Jejich načtením získá technik informace o zařízení, postupuje podle nich při plnění úkolů, a to vše pod online dohledem klienta. V tuto chvíli máme rozpracovanou další softwarovou úpravu pochůzkového systému M2C Check, tak aby ještě více ladil s potřebami údržby. Pracujeme rovněž na propojení tohoto systému s Alstanetem, kdy v případě, že technik nalezne při provádění pravidelné údržby závadu, zadá ji okamžitě v terénu i například spolu s fotografií prostřednictvím mobilního telefonu do systému a ten ji následně odešle jakožto nový požadavek do Alstanetu. Vše pro dokonalou evidenci. Klient tedy online vidí, kolik času stráví jednotliví pracovníci při plnění úkolů a také ví ihned o nalezených závadách na jeho objektu“ uzavírá Húževka.

 

TEXT Red. FOTO M2C