Prioritou je bezpečnost

Hlavní stránka » Aktuality » Prioritou je bezpečnost

Podle zveřejněných informací prošlo za první pololetí Letištěm Václava Havla Praha o 1,2 mil. více cestujících oproti stejnému období loňského roku. To znamená meziroční nárůst přes 20 %.

Z ekonomického pohledu to je jistě skvělá zpráva. Bezesporu to ale znamená větší požadavky na oblast služeb a bezpečnosti. Jaká je současná situace v oblasti facility managementu na našem největším letišti jsem se zeptal Ing. Jiřího Krause, místopředsedy představenstva Letiště Praha, který zodpovídá mj. za tuto oblast provozu.

Značný nárůst počtu pasažérů za poslední rok má pravděpodobně vliv i na plynulé odbavení lidí i zavazadel i na další podpůrné služby. Co to pro management znamená?
Letiště Praha pravidelně sleduje nárůsty počtu cestujících, aktualizuje prognózy dalšího vývoje a na budoucí provoz se průběžně připravuje. Už jsme zahájili dílčí úpravy, které nám pomohou zvýšit kapacitu současné budovy terminálu a dráhového systému. Do roku 2020 se chystáme investovat 2,3 mld. Kč do navýšení počtu odbavovacích ostrovů, odbavovacích přepážek i stanovišť bezpečnostní kontroly, což zvýší kapacitu průchozích bodů pro cestující. Kapacitu pro odbavení letadel zase zvýší rekonstrukce některých stání pro letadla, dojde např. k úpravě některých stojánek pro velká letadla. Počet vzletů a přistání na dráze zase pomohou navýšit rychloodbočky, které letadlu umožní ranvej dříve opustit. Zabýváme se také možnostmi zavedení nových trendů a budoucích standardů v letištním provozu, jako jsou třeba moderní technologie směřující k samoodbavení. I tyto projekty přispějí ke zvýšení kapacity odbavení. V současné době máme připravený i dlouhodobý plán rozvoje, který počítá s výstavbou paralelní vzletové a přistávací dráhy či s rozšířením Terminálu 2 v několika etapách. Postupně se v budově vytvoří hlavní odbavovací místo pro cestující i jejich zavazadla, kde všichni budou procházet přes jednu centrální bezpečnostní kontrolu. Máme jasnou představu, jaké jsou možnosti rozšíření kapacity letiště, a jsme připraveni do rozvoje investovat. Podle aktuální situace na trhu odhadujeme, že do rozšíření terminálu a stavby paralelní dráhy bychom ve střednědobém horizontu investovali okolo 27 mld. Kč.

Bezpečnost je dnes tématem číslo jedna – a na evropských letištích po teroristických útocích zvlášť. Nejde jen o teroristy, ale i pašeráky, popř. o osoby nakažené infekčními chorobami… Jak jsou nastaveny současné kontrolní systémy a pravidla pro pasažéry i posádky?
Bezpečnost je jednou z našich priorit. Jsme si vědomi, že bezpečnost ve vzduchu začíná právě u nás, a proto jsou opatření na letišti dlouhodobě nastavena tak, aby dokázala pružně reagovat na zvýšená rizika a byla přitom vhodně koordinována s činností Policie ČR a dalších bezpečnostních složek státu, které se na letišti vyskytují. V roce 2015 jsme schválili novou bezpečnostní koncepci, kterou průběžně naplňujeme. Investujeme do modernějších technologií, neustálého zlepšování bezpečnostních postupů, ale i do lidí. Naše investice do bezpečnosti se ročně pohybují v řádu desítek milionů korun, pokud zahrneme i personální náklady, uvolňujeme ročně dokonce částku nad 0,5 mld. Kč. V rámci modernizace technologií jsme v poslední době pořídili např. nové CT rentgeny ve třídírnách zavazadel nebo postupně kompletně vyměňujeme rentgeny na bezpečnostních kontrolách. Zároveň se zefektivňuje spolupráce s bezpečnostními složkami státu. V rámci státního projektu těsně spolupracujeme na rozložení hlídek, provádíme společná cvičení či tréninky. Na mimořádné události, které mohou v letecké dopravě nastat, ať už je to hrozba zanesení infekce, či hrozba terorismu, máme na letišti vypracované krizové plány a postup mezi námi, státními bezpečnostními složkami a dalšímu dotčenými subjekty je přesně koordinován. Za poslední rok byla díky trvání vyhlášeného 1. stupně ohrožení zvýšena četnost a efektivita ostrahy veřejných i neveřejných částí letiště ze strany bezpečnostních složek státu. Naši zaměstnanci se od druhé poloviny roku 2016 postupně školí na detekci a identifikaci podezřelého chování. Jak přesně kontrolní systémy fungují, to vzhledem k zajištění jejich efektivity nelze přiblížit, ale obecně jsou velmi dobře nastaveny a pravidelně zkoušeny. A co se týče rozdílu v bezpečnostních opatřeních pro posádky, zaměstnance letiště či cestující, neexistují žádné výjimky, každý z nás musí projít při vstupu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru kontrolou, stejně jako cestující před odletem.

Je těžké si představit rozsah různých FM služeb v areálu letiště. Řešíte je kompletně vlastními silami nebo některé služby outsourcujete? A za jakých podmínek?
Facility management zajišťujeme převážně vlastními silami, díky čemuž dokážeme garantovat požadovanou kvalitu. Ale tam, kde je to třeba kvůli zajištění dostatečné kapacity nebo z důvodů odbornější specializace, spolupracujeme i s externími dodavateli. Partnery si vybíráme transparentně v otevřených výběrových řízeních podle zákonných požadavků a interních norem.

Jaká je škála nemovitostí, které Letiště Václava Havla Praha spravuje? Jaká jsou jejich specifika, oproti „běžným“ budovám?
Letiště Václava Havla Praha si můžete představit jako menší město. Kromě odbavovacích budov a hangárů spravujeme ubytovny, administrativní budovy, dílny, čističky odpadních a kontaminovaných vod, výtopny (největší s výkonem 38 MW), stáčiště a čerpací stanici pohonných hmot, oplocení. Specialitou jsou samozřejmě technologie spojené s provozem letiště, jako jsou zapuštěná a překážková návěstidla, systém navádění letadel, nástupní mosty nebo automatizovaná třídírna zavazadel, která se dá s trochou nadsázky připodobnit k lince ve výrobní společnosti. Netypická je také oddělená splašková a srážková kanalizace. Co se týká budov, musíme se samozřejmě řídit normami platnými obecně pro daný typ prostor, ať už jde o intenzitu osvětlení, teplotu, nebo třeba množství přiváděného vzduchu. Vzhledem k tomu, že jsme na letišti, tak pro nás navíc platí mnoho norem v oblasti bezpečnosti.

Na vojně platilo okřídlené „bez spojení není velení“. Na letišti to nejspíš musí platit dvojnásob při množství činností, které na sebe navazují. Jaká jsou opatření pro jeho bezchybný provoz?
Opatření je celá řada: od těch bezpečnostních přes provozní až po postupy práce v jednotlivých organizačních jednotkách. Máme na letišti speciální oddělení Safety, které neustále vyhodnocuje možná provozně-bezpečnostní rizika a zavádí soubor opatření proti lidským chybám, zpravidla neúmyslnému jednání z nevědomosti nebo opomenutí pracovních povinností, chybějícím nebo nedokonale nastaveným provozním postupům, selhání techniky či vlivu vyšší moci.

Letiště žije nepřetržitě 24 hodin. To znamená, že veškeré modernizace, úpravy, opravy a úklidy se musejí realizovat za chodu. Můžete uvést příklad?
Veškeré i velké opravy či rekonstrukce probíhají za provozu letiště, proto je důležité dokonalé plánování a realizace rekonstrukcí a oprav v období s nejnižším využitím dané technologie či nemovitosti. Např. výměnu kotlů provádíme v letním období, některé práce provádíme v nočních hodinách, kdy je provoz nejnižší. Někdy se ovšem nezbytným částečným uzávěrám či odstávkám nevyhneme. To je třeba případ odgumování hlavní dráhy, kdy je dráha uzavřena pro provoz a letadla využívají tzv. vedlejší dráhu. Z posledních let mohu jmenovat hned několik příkladů, které byly pro letiště velkou zatěžkávací zkouškou. V letech 2012 a 2013 byla po dobu celkem 7,5 měsíce prováděna generální oprava hlavní vzletové a přistávací dráhy. Při této rekonstrukci bylo letiště nuceno zvládnout veškerý provoz pouze na jedné ranveji, a to navíc v hlavní sezoně, kdy stavařům počasí nejvíce přeje. Díky tomu, že práce probíhaly 24 hodin denně, jsme nakonec úsek odpovídající 19 km dálnice o čtyřech pruzích zvládli v rekordním čase. V současné době mají cestující možnost pozorovat postupné přestavby uvnitř budov Terminálu 1 a 2, jejichž cílem je modernizace prostoru, zvýšení komfortu pro cestující a zvýšení kapacity. V minulém roce takto za plného provozu prošla modernizací příletová hala Terminálu 1, která dostala modernější vzhled a stala se celkově přehlednější pro cestující. Již druhým rokem postupně rekonstruujeme chodník před terminály, který jsme právě kvůli zachování bezproblémového vstupu do hal rozdělili do více etap. V letošním roce již došlo ke zvýšení kapacity pasové kontroly na Terminálu 1, kde jsme stavebně upravili prostor pro více stanovišť klasických přepážek i automatických pasových filtrů. Zároveň jsme stavebními úpravami umožnili vznik nové průchozí obchodní zóny za pasovou kontrolou. V únoru začala výstavba kapacitnějšího a modernějšího centrálního stanoviště bezpečnostní kontroly na Terminálu 2. V procesu jsou i další projekty – byla vypsána veřejná zakázka na rozšíření počtu odbavovacích přepážek na Terminálu 1, počítá se také s větší kapacitou karuselů na výdej zavazadel na příletech. Práce jsou však naplánovány tak, aby se cestujících dotkly co nejméně.

Jaký je rozdíl v průběhu roku v nákladech pro správu a bezpečnost letového provozu? V zimě je náročné udržovat venkovní plochy, v létě zase bouřky, podzimní mlhy…
Jednotlivá období v rámci roku se samozřejmě liší, a to jak díky síle provozu, tak i meteorologickým podmínkám. Když se podíváme na konkrétní případy, tak např. u odmrazovací kapaliny pro údržbu ploch je spotřeba v letních měsících nulová, v zimních pak závisí na počasí. Stejné je to i s náklady na odklízení sněhu z ranvejí, pojezdových drah a stání. V letních měsících je zase nutné počítat s náklady na sekání trávy. Podobné je to i se spotřebou energií, kdy je v zimě potřeba topit a v létě naopak ochlazovat. Máme ale i prostory, které je nutné kvůli jejich konstrukci a určení chladit i v zimě. Opravy se zase snažíme v rámci celého roku rozkládat dle provozních možností a našich pracovních kapacit. Celkově se tedy dá říct, že jsou provozní náklady v průběhu roku vyrovnané, i když v každém období se využívají částečně na jiné práce.

Jistě i z titulu vaší funkce často létáte do jiných destinací. Určitě vás na zahraničních letištích neopouští profesní zvědavost. Máte inspirativního favorita?
Předně bych rád řekl, že to není jen o mně. O zahraniční letiště se zajímáme dlouhodobě a porovnáváme se v množství oblastí. Řada kolegů z provozu pravidelně jiná letiště navštěvuje a sdílí s nimi poznatky, které můžeme k neustálému zlepšování využít. Nedá se ale říci, že bychom měli jeden jediný vzor. Je to spíš o neustálém sběru informací a snaze udržet kvalitu. Pokud mám mluvit za sebe, při svých pracovních či soukromých cestách těžko zapřu svou specializaci. Když se dostanu na letiště, které je vybaveno hůře než Praha, neubráním se myšlenkám, jak za rozumné finanční prostředky dosáhnout maximálního zlepšení infrastruktury a kvality prostředí pro cestující. Naopak na letištích, kde se setkám s absolutní špičkou v oblasti technologií či použitých materiálů nebo s mistrovskou architekturou, se neubráním kalkulovat provozní náklady a přemýšlet o provozních problémech, které některá infrastruktura při udržování vyžaduje.
Arnošt Wagner / Foto: Letiště Václava Havla Praha

Sledujte nás

Copyright © 2018 WPremium event, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.